Struktura a druhové složení. Asociace zahrnuje zapojené porosty s dominancí statné vytrvalé krabilice zápašné (Chaerophyllum aromaticum). Jako další kodominanty se uplatňují nitrofilní širokolisté byliny kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) nebo bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). Porosty jsou většinou dvouvrstevné. V horní vrstvě jsou často zastoupeny i další statné dvouděložné byliny (např. Anthriscus sylvestris, Artemisia vulgaris a Heracleum sphondylium) a trávy (např. Dactylis glomerata, Elytrigia repens a Poa trivialis). V přízemní vrstvě se vyskytují druhy snášející zástin, např. Geum urbanum, Glechoma hederacea, Ranunculus repens, Taraxacum sect. Ruderalia nebo Veronica chamaedrys. V porostech se obvykle nachází 15–25 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 10–25 m². Mechové patro bývá vyvinuto jen sporadicky a jeho nejhojnějším druhem je Brachythecium rutabulum.
Stanoviště. Chaerophylletum aromatici se vyvíjí většinou na stinných, ale i výslunných místech s čerstvě vlhkými nebo vysychavými půdami, které jsou bohaté živinami, především dusíkatými látkami. Půdy jsou hlinité až hlinitopísčité, ale jsou to často i antropogenní substráty různého složení. Porosty se nacházejí na ruderalizovaných březích potoků a řek, v silničních příkopech, na plochách podél zdí a plotů, v zanedbaných zahradách, parcích, na narušených lesních okrajích, v lemech křovin a na dalších podobných stanovištích.
Dynamika a management. Chaerophyllum aromaticum je druh se silnou konkurenční schopností. Navzdory nepříznivým vlastnostem antropogenních půd je tato krabilice schopna kořenit i poměrně hluboko (50–75 cm; Kopecký & Hejný 1971). Snáší i častou seč, při níž přetrvává ve vegetativním stavu. Díky tomu má v antropogenních lemových porostech větší zastoupení než na přirozených stanovištích (Kopecký & Hejný 1971). Společenstvo Chaerophylletum aromatici má tendenci k dalšímu šíření (Kopecký & Hejný 1992). Expanzi krabilice napomáhá především člověk. Její semena nemají přizpůsobení k anemochorii ani epizoochorii a šíří se podél cest hlavně na obuvi a pneumatikách (Lhotská et al. 1987).
Variabilita. Soubor fytocenologických snímků z České republiky je floristicky poměrně homogenní a nelze v něm rozlišit žádné výrazné varianty. Neuhäuslová-Novotná et al. (1969) popsali subasociaci C. a. calystegietosum sepium Neuhäuslová-Novotná et al. 1969 na vlhkých půdách v nižších polohách a subasociaci C. a. chaerophylletosum hirsuti Neuhäuslová-Novotná et al. 1969, která se vyvíjí převážně na antropicky ovlivněných březích vodních toků ve vyšších polohách. Na těchto stanovištích může společenstvo tvořit přechody k přirozené i druhotné vegetaci svazu Petasition hybridi (Fajmonová 1980).
Hospodářský význam a ohrožení. Krabilice zápašná patří mezi hluboko kořenící plevele zahrad a luk. Vyznačuje se intenzivním generativním šířením (Slavík & Slavíková in Slavík et al. 1997: 284–294) a její porosty jsou v kulturní krajině nežádoucí, neboť jsou zdrojem diaspor zaplevelujících okolní louky (Dostálek et al. in Kolbek et al. 2001: 164–278).