Struktura a druhové složení. Dominantním druhem společenstva je merlík fíkolistý (Chenopodium ficifolium). Společně s ním se v porostech vyskytují další vzpřímené letní terofyty (např. Amaranthus retroflexus, Chenopodium album agg., Matricaria recutita, Sonchus asper a Tripleurospermum inodorum), které tvoří vyšší vrstvu bylinného patra. V nižší vrstvě bývají zastoupeny druhy Matricaria discoidea, Poa annua, Viola arvensis aj. Z vytrvalých druhů se často vyskytují např. Artemisia vulgaris, Elytrigia repens, Taraxacum sect. Ruderalia a Trifolium hybridum. V rámci svazu Chenopodion rubri má tato asociace okrajové postavení a tvoří přechod k jednoleté ruderální vegetaci svazu Atriplicion (Hejný et al. 1979, P. Pyšek 1992). Porosty jsou zpravidla rozvolněné a jejich průměrná pokryvnost se pohybuje mezi 40–60 %, výjimečně dosahuje až 100 %. Na ploše 4–10 m² se obvykle vyskytuje 6–15 druhů cévnatých rostlin. Mechorosty zpravidla nejsou přítomny.
Stanoviště. Chenopodietum ficifolii roste především na vysychavých okrajích starých hnojišť, silážních jam a na organických půdách skládek. Přirozené porosty vznikaly patrně na periodicky obnažovaných dnech v oblastech slanisk, v současnosti však od nás takové výskyty nejsou známy (Hejný et al. 1979). Někdy se tato vegetace vyskytuje i na rozplavených kupkách hnoje na obnažených písčitých okrajích rybníků. Půdy jsou bohaté amonnými ionty a zamokřené. Zejména organogenní substráty, na kterých se Chenopodietum ficifolii nachází, bývají teplejší a lépe provzdušněné než okolní prostředí. Na obvodu těchto ploch je Chenopodietum ficifolii nahrazováno jinými společenstvy svazu Chenopodion rubri, zejména asociací Bidenti frondosae-Atriplicetum prostratae (P. Pyšek 1981). Popsaná stanoviště jsou hojnější spíš na venkově, ale asociace se může vyskytovat také ve městech (Kopecký 1981).
Dynamika a management. Dominantní druh společenstva, Chenopodium ficifolium, klíčí a rychle se vyvíjí při vyšších teplotách. Proto může na výhřevných organických substrátech úspěšně konkurovat jiným druhům merlíků, zejména druhům z okruhu C. album agg. Úspěšné šíření merlíků na organických substrátech, zejména na kompostovaném hnoji, často souvisí také s endozoochorií (Kopecký 1981). Vlivem hnojení se tak merlíky dostaly i na obnažená rybniční dna a díky schopnosti diaspor přežívat v půdní semenné bance se zde udržují a šíří (Hejný et al. 1982a, Hejný 1998).
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo plní asanační funkci na silně nitrifikovaných stanovištích. Nemá zvláštní význam pro ochranu přírody ani přímé hospodářské využití.