Struktura a druhové složení. Asociace zahrnuje nízké porosty rašelinišť na březích rybníků s převahou šáchorovitých rostlin a velkou pokryvností hrotnosemenky bílé (Rhynchospora alba). Bylinné patro je nezapojené a dosahuje pokryvnosti kolem 50 %. R. alba je doprovázena dalšími druhy trvale zvodněných otevřených a narušovaných rašelinných stanovišť (často Juncus bulbosus, vzácněji Drosera anglica, Juncus alpinoarticulatus a Rhynchospora fusca), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), nízkými a středně vysokými šáchorovitými rostlinami (např. Carex echinata, C. panicea, C. rostrata a Eriophorum angustifolium). Z dvouděložných bylin se uplatňuje subatlantský druh Hydrocotyle vulgaris a dále například Oxycoccus palustris, Potentilla erecta a P. palustris. Trávy jsou zastoupeny druhy Agrostis canina a Molinia caerulea s. str. Často jsou přítomny submerzně rostoucí bublinatky (Utricularia spp.). Mechové patro je dobře vyvinuto a pokrývá více než polovinu plochy, na narušovaných stanovištích však může být jeho pokryvnost přechodně snížena. Typickými druhy mechového patra jsou rašeliníky ze sekce Subsecunda, které rostou ponořené ve vodě a tolerují mírný přísun minerálů (Sphagnum inundatum a S. subsecundum), a statný subatlantský rašeliník S. papillosum ze sekce Palustria. Dalším typickým druhem je srpnatka Warnstorfia exannulata, která zarůstá mělké sníženiny zaplněné vodou. V porostech se nejčastěji vyskytuje 10–20 druhů cévnatých rostlin a 4–7 druhů mechorostů na ploše o velikosti 16 m².

Stanoviště. Asociace osídluje trvale zvodnělá rašeliniště s nízkou koncentrací vápníku a hořčíku v rozmezí 5–10 mg.l–1 a nízkou koncentrací dusíku, fosforu a draslíku (Rybníček 1970a, J. Navrátilová & Navrátil 2005a). Na gradientu nasycení bázemi, který v rámci rašeliništní vegetace probíhá od vrchovišť a přechodových rašelinišť k vápnitým slatiništím, zaujímá tato asociace pozici mezi asociacemi Carici rostratae-Sphagnetum recurvi a Campylio stellati-Trichophoretum alpini. Vyskytuje se převážně na okrajích rybníků a jezer, ale může se vyvinout i na mokrých sníženinách mezi písčitými přesypy a vzácněji i na prameništních rašeliništích (Rybníček 1970a). Hladina podzemní vody se pohybuje v úrovni hlaviček rašeliníků a obvykle nepoklesá níž než 10 cm pod povrch mechového patra (Rybníček in Rybníček et al. 1984: 15–68, J. Navrátilová & Navrátil 2005a). Vrstva rašeliny není většinou silná a půda obsahuje velký podíl minerálních částic (Rybníček in Rybníček et al. 1984: 15–68). Porosty tolerují disturbance. Na stanovištích, kde probíhá expanze rychle rostoucích rašeliníků, je disturbance jedinou možností, jak zabránit zániku tohoto společenstva. Hrotnosemenky totiž patří k druhům, které nevytvářejí velké zásoby živin v podzemních orgánech, a nejsou proto příliš úspěšné v konkurenci s rašeliníky z okruhu Sphagnum recurvum s. l., které tvoří velkou biomasu (Malmer et al. 1994).

Dynamika a management. Porosty asociace představují iniciální stadia rašelinění na březích vodních nádrží, obnažené rašelině nebo zrašelinělém písku. Vzácněji mohou vzniknout autogenní sukcesí ze společenstev asociace Campylio stellati-Trichophoretum alpini (Rybníček in Rybníček et al. 1984: 15–68). Při hromadění organického materiálu, poklesu hladiny podzemní vody nebo při obohacení fosforem vznikají společenstva svazu Sphagno-Caricion canescentis. Možným způsobem péče, který umožňuje zachovat populace druhů raných sukcesních stadií, je narušování vegetačního krytu (Štechová & J. Kučera 2007).

Variabilita. Lze rozlišit dvě varianty:

Varianta Warnstorfia exannulata (RBC02a) zahrnuje porosty na mokřejších a méně kyselých stanovištích. Je vymezena druhy Carex panicea, Juncus articulatus, Viola palustris, Aneura pinguis, Aulacomnium palustre, Sphagnum palustre a Warnstorfia exannulata.

Varianta Sphagnum papillosum (RBC02b) představuje sukcesně pokročilejší porosty na kyselejších stanovištích a vyznačuje se výskytem druhů Oxycoccus palustris, Sphagnum inundatum a S. papillosum.

Hospodářský význam a ohrožení. Kvůli nepatrné produkci biomasy a mělké vrstvě rašeliny jde o hospodářsky bezvýznamné porosty, které však mají velký význam pro ochranu biodiverzity. Trvale nebo přechodně se zde vyskytují například ohrožené druhy Drosera anglica, D. intermedia, D. rotundifolia, Rhynchospora alba a R. fusca. Porosty asociace se rovněž podílejí na obnově tvorby rašeliny na odtěžených rašeliništích. Zachovalé biotopy jsou ohroženy destrukcí mokřadů, rozrůstáním rašeliníků a eutrofizací.

Syntaxonomická poznámka. Protože se ve snímkovém materiálu originální diagnózy (Klika 1935b) vyskytují i minerálně bohatší porosty, námi řazené do asociace Campylio stellati-Trichophoretum alpini, vybíráme jako nomenklatorický typ snímek 1 v tab. 1 (Klika 1935b; lectotypus hoc loco designatus), který představuje vegetaci mírně kyselého rašeliniště bez přítomnosti kalcikolních druhů a patří k sukcesně pokročilejší vegetaci. Zmíněná heterogenita originálního materiálu vedla Rybníčka (Rybníček in Rybníček et al. 1984: 15–68) k zamítnutí jména Drosero anglicae-Rhynchosporetum albae Klika 1935, což však nemá oporu v Kódu fytocenologické nomenklatury (Weber et al. 2000).