Do svazu jsou řazena světlomilná prameništní společenstva v kolinním až montánním stupni, která osídlují stanoviště s pomalu proudící vodou se slabě kyselou až neutrální reakcí a nízkým obsahem vápníku (Zechmeister & Mucina 1994). Pro většinu porostů je charakteristické bohatě vyvinuté mechové patro, tvořené nejčastěji druhy rodu Philonotis. K nim přistupují Brachythecium rivulare, Calliergon cordifolium. Calliergonella cuspidata a v některých oblastech i Bryum schleicheri (Hinterlang 1992, Zechmeister & Mucina 1994). U fytocenologických snímků z České republiky však jde vesměs o mylná určení posledně jmenovaného druhu, který byl potvrzen pouze v Malé Kotlině v Hrubém Jeseníku (J. Kučera 2007). V bylinném patře dominují nejčastěji druhy z okruhu Montia fontana, s větší pokryvností se vyskytují také Epilobium obscurum. Stellaria alsine, Veronica beccabunga a traviny rodů Agrostis. Glyceria a Juncus.

Společenstva svazu Epilobio-Montion jsou nejhojnější v západní a střední Evropě, zatímco směrem na východ výskytů ubývá. Údaje jsou k dispozici z Pyrenejského poloostrova (Rivas-Martínez et al. 2001), Francie, Belgie (Hinterlang 1992), Nizozemska (Maas 1959, Siebum et al. in Schaminée et al. 1995: 139–160), Německa (Hinterlang 1992), Rakouska (Zechmeister in Grabherr & Mucina 1993: 213–240), Slovenska (Valachovič in Valachovič 2001: 297–344), Polska (Matuszkiewicz 2007) a Skandinávie (Dierßen 1996).

Oproti předchozímu vegetačním přehledu České republiky (Hadač in Moravec et al. 1995: 52–55) nerozlišujeme asociaci Caltho minoris-Philonotidetum seriatae (Kästner 1938) Hadač 1983, popsanou z pěti lokalit v Krušných horách (Kästner 1938). Tato asociace, ve které dominují Philonotis seriata a Warnstorfia exannulata, představuje přechodný typ mezi dříve popsanou asociací Philonotido fontanae-Montietum rivularis a společenstvy svazu Caricion canescenti-nigrae.