Struktura a druhové složení. Erysimo-Agrostietum je téměř zapojený až zapojený trávník s pokryvností přes 80 % na písčitých půdách. Dominantou je nejčastěji kostřava ovčí (Festuca ovina), zpravidla doprovázená méně hojným psinečkem obecným (Agrostis capillaris). Kromě xerofilních druhů, které se běžně vyskytují i na písčinách v Polabí a v sarmatské oblasti (např. Agrostis vinealis, Armeria vulgaris subsp. vulgaris, Artemisia campestris, Helichrysum arenarium a Trifolium arvense), se s menší pokryvností uplatňují také kontinentální druhy typické pro panonskou oblast, např. Erysimum diffusum, Festuca vaginata subsp. dominii a Linaria genistifolia. V porostech se obvykle vyskytuje 25–40 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Běžně jsou zastoupeny mechy a lišejníky, zejména Ceratodon purpureus a druhy rodu Cladonia.
Stanoviště. Společenstvo se vyskytuje v komplexech křemitých vátých písků na místech, která nebyla delší dobu narušována. Písky jsou dobře prokořeněné a zpevněné a nedochází u nich k přemísťování povrchové vrstvy vlivem větru. Výsledky půdních rozborů, které prováděl Vicherek (1975), ukazují, že obsah humusu je větší než u vegetace otevřených písčin svazu Corynephorion canescentis, avšak menší než u vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis, vyskytující se na mělkých půdách kyselých substrátů. Stejně tak kapilární vodní kapacita půd je větší než u ostatních psamofytních společenstev vyskytujících se na Hodonínsku, tj. u asociací Corniculario aculeatae-Corynephoretum canescentis a Diantho serotini-Festucetum vaginatae. Půdní reakce se pohybuje většinou v rozmezí pH 4,9–5,4 a obsah uhličitanu vápenatého je nulový (Vicherek 1975). Oblast výskytu této asociace má průměrné roční teploty 8,5–9,5 °C a roční srážkové úhrny 550–600 mm.
Dynamika a management. Erysimo-Agrostietum je společenstvem sukcesní série travinné vegetace na vátých píscích. Ta začíná na plochách obnaženého písku vývojem společenstva Corniculario aculeatae-Corynephoretum canescentis, a pokud není povrchová vrstva písku po několik let narušována, postupně přechází v Diantho serotini-Festucetum vaginatae a konečně v Erysimo-Agrostietum. Tato sukcese probíhá nejčastěji na menších světlinách v borových lesích nebo poblíž skupin stromů ve volné krajině a pravděpodobně byla v posledních letech urychlena nejen omezením disturbancí, zejména v důsledku opuštění vojenských cvičišť, ale také akumulací dusíku z atmosférického spadu. Často tak vznikají druhově chudé, zapojené porosty, do nichž postupně proniká Calamagrostis epigejos.
Variabilita. Variabilita společenstva odráží průběh sukcese. V mladších stadiích se uplatňují druhy asociace Diantho serotini-Festucetum vaginatae, např. Festuca vaginata, zatímco v pokročilejších stadiích se porosty více zapojují a stávají se druhově chudšími.
Hospodářský význam a ohrožení. V minulosti mohly být plochy s touto vegetací využívány jako chudé pastviny, v současnosti však nemají přímý hospodářský význam. Psamofilní trávníky mají hlavně funkci půdoochrannou: zabraňují větrné erozi na píscích. Pro ochranu fytogenofondu asociace Erysimo-Agrostietum velký význam nemá, protože skoro všechny v ní rostoucí ohrožené druhy mají optimum výskytu spíš v předchozích stadiích sukcese, zejména v porostech asociace Diantho serotini-Festucetum vaginatae.
Syntaxonomická poznámka. Tato asociace stojí svým druhovým složením na přechodu mezi trávníky sarmatských písčin ze svazu Armerion elongatae, acidofilními suchými trávníky ze svazu Koelerio-Phleion phleoidis a panonskou stepní vegetací na písku ze svazu Festucion vaginatae. Kombinace různých fytogeografických elementů v jejích porostech je důsledkem kyselé reakce písku, typické spíše pro sarmatské než panonské písky, v kombinaci s polohou v panonské květenné oblasti. Konečné rozhodnutí o svazové příslušnosti této asociace bude možné až po shromáždění a analýze dat o podobné vegetaci z centra panonské oblasti.