Struktura a druhové složení. Asociace zahrnuje vysokostébelné porosty s dominantními travami s různě zapojeným bylinným patrem dosahujícím pokryvnosti 50–100 %. Dominuje Glyceria notata, jako subdominanty se místy uplatňují i další trávy, např. Agrostis stolonifera, Catabrosa aquatica, Poa palustris a P. trivialis. Z dvouděložných bylin se nejčastěji vyskytují Myosotis palustris subsp. laxiflora, Ranunculus repens a Veronica beccabunga, které také mohou dosahovat vysoké pokryvnosti. V některých porostech, zejména v karpatské oblasti, se hojněji vyskytují i sítiny Juncus articulatus a J. inflexus. V nížinách se místy uplatňuje Berula erecta. Společenstvo má proměnlivý počet druhů. Zatímco v porostech na březích rybníků se často nevyskytují více než tři druhy cévnatých rostlin (Rydlo 1995b, Rydlo in Kolbek et al. 1999: 35–111), na kontaktu s druhově bohatší mokřadní nebo luční vegetací bylo opakovaně zaznamenáno přes 25 druhů cévnatých rostlin na ploše 16 m² (Hájek 1998, Derková 2001). Mechové patro je s malou pokryvností vyvinuto zejména v okolí pramenišť a na potočních náplavech v lučních komplexech. Tvoří je běžné druhy mokřadních luk a potočních niv, např. Brachythecium rivulare, Calliergonella cuspidata, Cratoneuron filicinum a Eurhynchium hians.
Stanoviště. Společenstvo se vyvíjí na písčitých a jemnějších štěrkových náplavech malých vodních toků a rozlivů prameništních stružek v lučních komplexech, na narušovaných lučních prameništích, podél polních a málo zastíněných lesních cest, na dlouhodobě obnažených rybničních dnech s proudící vodou a ve výtopách rybníků. Voda pomalu nebo rychle proudí, vzácněji stagnuje a dosahuje hloubky 3–8 cm (Valachovič in Valachovič 2001: 128–147). Většina fytocenologických snímků z České republiky pochází z území s vápnitým podložím, podobně jako je tomu na Slovensku (Valachovič in Valachovič 2001: 128–147) a v Polsku (Matuszkiewicz 2007).
Dynamika a management. Asociace vzniká jako iniciální sukcesní stadium na náplavech potoků nebo ze společenstev svazů Calthion palustris a Caricion davallianae po silné disturbanci nebo po zanesení štěrkem. Při intenzivní pastvě vznikají přechody k asociaci Junco inflexi-Menthetum longifoliae.
Variabilita. Lze rozlišit dvě varianty:
Varianta Lemna minor (MCE02a) s diferenciálním druhem Lemna minor zahrnuje druhově chudé porosty na pobřeží rybníků.
Varianta Ranunculus repens (MCE02b) se vyskytuje na náplavech potoků, u cest a na disturbovaných prameništích. Je druhově bohatší a obsahuje diagnostické druhy Agrostis stolonifera, Juncus articulatus, Myosotis palustris subsp. laxiflora, Poa trivialis, Ranunculus repens a Veronica beccabunga. Tato varianta zahrnuje i přechodné typy k asociaci Junco inflexi-Menthetum longifoliae, popsané jako subasociace G. n. juncetosum inflexi Hájek 1998, a porosty s kodominantním druhem Catabrosa aquatica.
Hospodářský význam a ohrožení. Hospodářský význam společenstva je zanedbatelný. Porosty se mohou podílet na stabilizaci půdy na březích potoků a v okolí svažitých polních cest. Nejde o ohrožené společenstvo, v některých porostech na jihovýchodní Moravě se však vyskytuje kriticky ohrožená Catabrosa aquatica.
Syntaxonomická poznámka. Někteří autoři (např. Dengler et al. 2004) řadí tyto porosty do asociace Glycerio-Sparganietum neglecti Koch 1926. Ve snímcích originální diagnózy této asociace má však druh Glyceria notata jen malou pokryvnost. V souladu se syntaxonomickým pojetím jiných asociací třídy Phragmito-Magno-Caricetea, které jsou vesměs založeny na dominanci jednotlivých druhů, řadíme porosty s dominantní Glyceria notata do samostatné asociace.