Struktura a druhové složení. Hordeetum murini je jednovrstevné společenstvo s převahou nevysokých, vzpřímených terofytních trav. Dominantním druhem, udávajícím ráz porostů, je ječmen myší (Hordeum murinum). S menší početností a pokryvností se uplatňují druhy Bromus hordeaceus, B. sterilis, B. tectorum, Lepidium ruderale aj. Dále se mohou vyskytovat ruderální druhy typické pro svaz Atriplicion, např. Descurainia sophia, Sisymbrium loeselii a S. officinale. Vedle terofytních druhů se na druhovém složení podílejí některé hemikryptofyty, např. Artemisia vulgaris, Ballota nigra a Lolium perenne, a to zpravidla na lokalitách navazujících na některý typ vytrvalé ruderální vegetace. Porosty jsou nízké, obvykle asi 40 cm vysoké, husté a dosahující pokryvnosti 60–80 %. Vyskytuje se v nich nejčastěji 10–20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–25 m². Mechové patro zpravidla chybí.
Stanoviště. Hordeetum murini bylo dříve typické rostlinné společenstvo měst a velkých sídel (A. Pyšek 1978b, Wittig 2002), v současnosti se však již běžně objevuje i ve vesnických sídlech a podél polních cest. Vyskytuje se na okrajích cest a parkovišť, podél plotů, v ruderalizovaných trávnících, u pat zdí, stromů, sloupů elektrického vedení, pouličních lamp a různých informačních nebo reklamních tabulí, méně často v parcích. Vzácněji může růst i na korunách starých venkovských zdí pokrytých mělkou vrstvou půdy (Hejný et al. 1979). Stanoviště jsou suchá a výslunná. Častý je výskyt v prostorech železničních stanic, kde je podkladem písek, vzácně škvára (Brandes 1983). Půdní reakce je často mírně alkalická, např. díky spadu omítky (P. Pyšek & Rydlo 1984).
Dynamika a management. Společenstvo je krátkověké. Dominantní ječmen myší (Hordeum murinum) kvete v květnu a dozrává v červnu, později jeho populace zasychají. Ve městech jsou zpravidla porosty ječmene myšího před vykvetením nebo za květu sečeny. Přestože jde o jednoletou rostlinu, může ječmen po seči opakovaně kvést. Sukcese vede zpravidla ke vzniku společenstva Tanaceto vulgaris-Artemisietum vulgaris nebo jiného společenstva třídy Artemisietea vulgaris (Wittig 2002). Na okrajích cest jsou kontaktními vegetačními typy společenstva sešlapávaných půd, nejčastěji s dominantním Polygonum arenastrum nebo Lolium perenne (A. Pyšek 1977b), které na stanovišti zůstávají v létě, po odumření ječmene myšího. Jde pravděpodobně o starý, archeofytní typ vegetace, který se široce rozšířil v suchých a teplých oblastech českých zemí (Hejný et al. 1979).
Variabilita. Na kontaktu s jinými vegetačními typy se velmi často vytvářejí přechody, které byly v různých pracích rozdílně hodnoceny. Zatímco na kontaktu se sešlapávanými stanovišti vznikají porosty s výskytem Lolium perenne nebo Lepidium ruderale, vzácněji i L. densiflorum, na místech ovlivněných posypem solí byly pozorovány porosty s výskytem Puccinellia distans (Hadač et al. 1983, Kopecký & Hejný 1992), z nichž jedna lokální varianta byla popsána jako asociace Hordeo murini-Puccinellietum distantis Hadač et Rambousková in Hadač et al. 1983.
Hospodářský význam a ohrožení. Pro ochranu biodiverzity nemá toto společenstvo žádný význam. Svým rozrůstáním na narušených stanovištích v obcích a městech dočasně zabraňuje půdní erozi, ale jeho výskyt na plochách osetých travními směsmi brání vytvoření zapojeného vytrvalého trávníku.