Areál společenstva zahrnuje celou střední Evropu. Vzácně se však Hordeetum murini může vyskytovat i v jižní Evropě a některých městech severní Evropy. Druhově podobné porosty s dominantním Hordeum murinum a výskytem dalších evropských druhů (např. Poa annua a Capsella bursa-pastoris) byly zaznamenány také na disturbovaných místech podél turistických cest na Kilimandžáru (Hemp 2008). V Evropě se Hordeetum murini vyskytuje na Pyrenejském poloostrově (Rivas-Martínez et al. 2001), ve Francii (Géhu et al. 1985, Julve 1993), Nizozemí (Weeda & Schaminée in Schaminée et al. 1998: 247–304), Německu (Pott 1995, Müller in Oberdorfer 1993b: 48–114, Klotz in Schubert et al. 2001: 376–387, Wittig 2002, Dengler & Wollert in Berg et al. 2004: 264–273), Rakousku (Mucina in Mucina et al. 1993: 110–168), severní Itálii (Lorenzoni 1964), Polsku (Anioł-Kwiatkowska 1974, Matuszkiewicz 2007), na Slovensku (Eliáš 1977, 1979b, Zaliberová 1982, Jarolímek et al. 1997), v Maďarsku (Borhidi 2003), Chorvatsku (Marković-Gospodarić 1965), Rumunsku (Dancza 2003), Moldávii (Todor et al. 1971) a na Ukrajině (Solomaha 2008). V severní Evropě bylo zaznamenáno od východního Dánska přes jižní Norsko a Švédsko do Finska (Dierßen 1996, Lawesson 2004). V jižní Evropě se na analogických stanovištích vyskytují vikariantní asociace Hordeetum leporini a Bromo arvensis-Hordeetum murini (Slavnić 1951, Eliáš 1979b, Mucina 1991). V České republice se Hordeetum murini nachází roztroušeně v nížinách a teplých pahorkatinách. Fytocenologickými snímky je doloženo zejména z Chomutova (A. Pyšek 1975), Plzně (A. Pyšek, nepubl.), Křivoklátska (Dostálek in Kolbek et al. 2001: 179–180), Prahy a okolí (Kopecký 1982a, Hadač et al. 1983), Čáslavi (Lososová, nepubl.), okolí Znojma (Horáková, nepubl.), Brna (Grüll 1981), Mikulova (Danihelka, nepubl.), obcí na Břeclavsku a Hodonínsku (Horákova, nepubl.) a z Olomouce (Tlusták 1990). Jeho výskyt je však pravděpodobně mnohem hojnější.