Tento svaz zahrnuje společenstva s odlišnou fyziognomií, než mají ostatní společenstva třídy Lemnetea. Dominantní druhy se vyznačují poměrně mohutným vzrůstem a tvorbou velkého množství biomasy. I porosty druhů plovoucích na hladině (např. Hydrocharis morsus-ranae) jsou ve srovnání s vegetací svazu Lemnion minoris strukturně složitější a přispívají k větší diverzitě biotopů. V mezotrofních nebo přirozeně eutrofních vodách jsou časté druhově bohatší porosty, klasifikovatelné jako přechody mezi dvěma nebo více asociacemi tohoto svazu.

Společenstva svazu Hydrocharition morsus-ranae představují přirozenou vegetaci mělkých stojatých aluviálních vod v pokročilejší fázi zazemnění. S pokračující sukcesí se výrazně zmenšuje hloubka těchto nádrží a postupně se z nich stávají periodické tůně, v nichž je vegetace tohoto svazu postupně nahrazována porosty okřehků (zejména Lemna minor), často v mozaice s porosty rákosin a vysokých ostřic.

V posledních desetiletích zaznamenala vegetace svazu Hydrocharition morsus-ranae zejména ve střední a západní Evropě výrazný úbytek a je považována za ohroženou. Příčinou je především absence záplav v nivách regulovaných vodních toků a s tím spojené rychlejší zazemňování a vysychání aluviálních vod. Výjimkou je pouze asociace Ceratophylletum demersi, osídlující i nově vzniklá antropogenní stanoviště a snášející i silné znečištění.

U nás je tento svaz zastoupen čtyřmi asociacemi, z nichž asociace Potamo-Ceratophylletum submersi (= Ceratophylletum submersi; Hejný in Moravec et al. 1995: 27–34) byla u nás dosud řazena do svazu Magno-Potamion. V řadě vegetačních přehledů jsou obě asociace s dominantními růžkatci, tj. i Ceratophylletum demersi, řazeny k vegetaci třídy Potametea (např. Pott 1995, Schipper et al. in Schaminée et al. 1995: 65–108, áDierßen 1996, Görs in Oberdorfer 1998: 99–108, Dubyna 2006, Solomaha 2008), vzácněji jsou oddělovány do samostatného svazu Ceratophyllion demersi den Hartog et Segal 1964 v rámci třídy Lemnetea (např. Schubert et al. 2001a, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 221–225, Borhidi 2003). V tomto zpracování se však přidržujeme členění, které přijaly např. Oťaheľová (in Valachovič et al. 1995: 131–150) a Schratt (in Grabherr & Mucina 1993: 31–44), v němž jsou asociace Ceratophylletum demersi a Potamo-Ceratophylletum submersi řazeny do svazu Hydrocharition morsus-ranae a třídy Lemnetea. Vedle absence zakořenění v substrátu je pro porosty růžkatců a ostatní společenstva svazu Hydrocharition morsus-ranae společná i tvorba velkého množství biomasy, výskyt ve velmi mělkých stojatých vodách, který má často přechodný charakter, a vazba na říční aluvia. Nezřídka se jednotlivá společenstva vyskytují na lokalitách společně a vytvářejí porosty o přechodném druhovém složení.