Struktura a druhové složení. Hyoscyamo-Malvetum neglectae je jednovrstevné společenstvo tvořené nízkými terofyty. Stálým druhem je sléz přehlížený (Malva neglecta), často přistupuje např. Euphorbia peplus, Lepidium ruderale, Matricaria discoidea, Urtica urens, Verbena officinalis. Na mírně sešlapávaných stanovištích se vyskytují druhy svazu Coronopodo-Polygonion arenastri, jako je Lolium perenne, Plantago major, Polygonum arenastrum a Potentilla anserina. Na plochách o velikosti 4–25 m² se zpravidla vyskytuje 10–15 druhů cévnatých rostlin. Mechové patro se obvykle nevyvíjí.
Stanoviště. Společenstvo se vyvíjí na mírně kypřených a prohřátých půdách bohatých živinami, především dusíkem, fosforem a draslíkem, které jsou většinou pravidelně rozhrabávány drůbeží (A. Pyšek 1978b, Kopecký 1986a, Mucina 1987b). Vyskytuje se na okrajích menších hnojišť, kompostech, kolem splaškových stružek u vesnických domků, u pat zdí v zahrádkách a na návsích nebo v okolí budov kravínů a vepřínů (Hejný et al. 1979). V ochuzených formách je v poslední době hojné v městských trávnících (Wittig 2001). Půdy jsou často obohaceny popelem nebo jsou humózní, písčité, s organickými odpady promísenými s minerální půdou. Společenstvo se vytváří jen na malých plochách, a to na slunných nebo polostinných místech. Oproti ostatním asociacím svazu, které rostou jen na silně osluněných, často jižně orientovaných stanovištích, je však Hyoscyamo-Malvetum neglectae nejvíce tolerantní k mírnému zástinu.
Dynamika a management. Společenstvo se optimálně vyvíjí v plném létě. Jeho diagnostické druhy se na nových lokalitách objevují zpravidla ihned po narušení půdního povrchu, aktuální druhové složení však závisí především na přítomnosti diaspor v půdě (Mucina 1987b). Pravidelné rozhrabávání a částečné převrstvování půdy podporuje vývoj jednoletých druhů s velkou produkcí diaspor, např. Lapsana communis, Stellaria media, Urtica urens (Kopecký 1986a). Například Urtica urens může během vegetačního období vytvořit až tři generace (Krippelová 1972). Nejčastější kontaktní vegetací jsou jednak společenstva sešlapávaných míst, např. Lolietum perennis, jednak společenstva vytrvalé ruderální vegetace, např. Urtico urentis-Chenopodietum boni-henrici. Sukcesí, která probíhá po ukončení chovu drůbeže, přechází Hyoscyamo-Malvetum neglectae většinou ve vytrvalou ruderální vegetaci třídy Galio-Urticetea (A. Pyšek 1973, 1977b, Kopecký 1986a). Na silněji sešlapávaných místech přechází ve vegetaci svazu Coronopodo-Polygonion arenastri (Kopecký 1986a, P. Pyšek 1992). Hyoscyamo-Malvetum neglectae představuje archaický vegetační typ starých venkovských a maloměstských sídel (Kopecký 1980, Hejný 1981). Zatímco dříve byly porosty pravděpodobně druhově bohaté (Aichinger 1933), dnes převažuje vegetace s dominantní Malva neglecta a ochuzeným druhovým složením (P. Pyšek 1992, Wittig 2001).
Variabilita. Společenstvo není příliš variabilní. Fyziognomicky lze rozlišit porosty více či méně sešlapávaných míst, s převažujícím výskytem poléhavých nebo vystoupavých bylin. Hlavní rozdíly v druhovém složení jsou v takovém případě dány zejména přesahem druhů z kontaktních porostů.
Hospodářský význam a ohrožení. Z hospodářského hlediska nemá tato vegetace žádný význam. Podobně jako ostatní společenstva svazu Malvion neglectae postupně mizí vlivem urbanizace venkovských sídel a zániku tradičních způsobů hospodaření (A. Pyšek 1978b, Mucina 1987b, P. Pyšek 1992).