Třída Juncetea trifidi zahrnuje druhově chudá společenstva přirozených alpínských trávníků na exponovaných vrcholech, hřebenech a strmých skalnatých svazích, která rostou na mělkých a chudých půdách na podkladu kyselých silikátových hornin. V porostech převládají rostliny schopné snášet extrémní klimatické podmínky nejvyšších horských poloh, nejčastěji trsnaté traviny nižšího vzrůstu, zejména ostřice (Carex spp.), kostřavy (Festuca spp.), sítina trojklanná (Juncus trifidus) a smilka tuhá (Nardus stricta). Tato vegetace často tvoří mozaiku s keříčkovými společenstvy svazu Loiseleurio procumbentis-Vaccinion na vyfoukávaných hřebenech nebo s brusnicovými společenstvy svazu Genisto pilosae-Vaccinion na místech s větší akumulací sněhu. Alpínské trávníky jsou formovány působením stresujících klimatických a půdních faktorů, jako je silné vysušující větrné proudění, nízké průměrné roční teploty, krátká vegetační sezona, časté a opakované promrzání půdního horizontu a růst na mělkých, silně kamenitých, vysychavých půdách s malým podílem humusu i jílovitých částic.

Vegetace třídy Juncetea trifidi je rozšířena v silikátových pohořích Evropy a Sibiře, která svou výškou přesahují horní hranici lesa, a také v severských tundrách. V oceaničtějších oblastech severozápadní Evropy v porostech dominuje zpravidla Nardus stricta nebo Juncus trifidus (Dierßen 1996) a podobný charakter mají i naše porosty v Krkonoších a Hrubém Jeseníku nebo silikátové alpínské trávníky v Tatrách (Krajina 1933). V Alpách a jižních Karpatech přebírá úlohu dominanty Carex curvula (Grabherr in Grabherr & Mucina 1993: 343–372, Ellenberg 1996, Coldea 1997), v jihoevropských pohořích acidofilní druhy rodu Sesleria (Horvat et al. 1974) a na Urale a v sibiřských pohořích Festuca ovina (Chytrý et al. 1993, Ishbirdin et al. 1996). V České republice je tato vegetace rozšířena jen v nejvyšších polohách vysokých sudetských pohoří. Průměrné roční teploty se zde pohybují v rozmezí 1–3 °C a roční srážkové úhrny v rozmezí 1400–1700 mm.

V alpínském stupni evropských vysokohoří vytvářejí alpínské trávníky třídy Juncetea trifidi mozaiku se společenstvy třídy Salicetea herbaceae Br.-Bl. 1948 (Dierßen 1992, 1996, Ellenberg 1996). Tato třída zahrnuje vegetaci tzv. sněhových vyležisk, tedy míst s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou na silikátových podkladech. Z našeho území jsou uváděny dvě asociace řazené do třídy Salicetea herbaceae, a to Polytrichetum sexangularis Br.-Bl. in Br.-Bl. et Jenny 1926 a Polytricho gracilis-Nardetum strictae Jeník et al. 1980 (Jeník et al. 1980, Hadač & Štursa 1983, Jeník in Moravec et al. 1995: 18). V alpínském stupni vysokých sudetských pohořích se sice sněhová vyležiska vyskytují, ale jejich vegetaci tvoří spíše rozvolněné trávníky s Avenella flexuosa a Nardus stricta, ve kterých nerostou charakteristické druhy třídy Salicetea herbaceae, s výjimkou Gnaphalium supinum a některých mechorostů (Hejcman et al. 2006a). Vrba bylinná (Salix herbacea), typická pro sněhová vyležiska středoevropských vysokohoří a Skandinávie, se v sudetských pohořích vyskytuje v jiné vegetaci. Popsané asociace tedy představují spíše okrajovou část variability trávníků třídy Juncetea trifidi, a třída Salicetea herbaceae není proto v tomto přehledu rozlišována.