Struktura a druhové složení. Fyziognomii společenstva udává dominantní neofyt bytel metlatý (Kochia scoparia), jehož oba poddruhy K. scoparia subsp. scoparia a K. scoparia subsp. densiflora rostou na podobných stanovištích. Vedle bytelů se uplatňují vysoké jednoleté ruderální druhy, především lebedy Atriplex oblongifolia, A. patula a A. tatarica, a dále Artemisia vulgaris, Chenopodium album agg. a Rumex thyrsiflorus, které tvoří horní vrstvu porostů. Tato vrstva může dosahovat výšky 1–1,5 m. Spodní vrstva je druhově chudá a obsahuje obecně rozšířené druhy, např. Fallopia convolvulus, Poa pratensis s. l. a Taraxacum sect. Ruderalia. Na lokalitách se mohou, zpravidla pouze dočasně, objevovat některé další neofytní druhy, např. Ambrosia artemisiifolia, Cucurbita pepo, Helianthus annuus a Salsola kali subsp. rosacea. Na plochách o velikosti 4–25 m² bylo nejčastěji zaznamenáno 10–20 druhů cévnatých rostlin. Výskyt mechorostů nebyl na žádné lokalitě doložen.
Stanoviště. Společenstvo zpravidla roste na navážkách štěrku a písku na okrajích silnic a na železničních tratích a jejich náspech. Bylo nalezeno také na hutním odvalu (Sobotková 1993b). Stanoviště jsou silně osluněná a suchá. Společenstvo se šíří především podél železničních tratí v nejteplejších oblastech České republiky. Půdy jsou zpravidla antropogenního původu, chudé živinami. Mohou být zasolené nebo znečištěné průmyslovými oleji, škvárou a uhelným prachem.
Dynamika a management. Kochia scoparia a mnohé další druhy tohoto společenstva klíčí až koncem jara nebo začátkem léta za vysokých denních teplot a porosty jsou optimálně vyvinuty až koncem léta a na podzim. Jejich růst ukončují první mrazivé dny. Během vegetačního období vytvářejí velké množství drobných semen, které se mohou větrem šířit na velké vzdálenosti. Výrazná vazba společenstva na okraje železničních tratí a silnic však ukazuje, že hlavním způsobem šíření na nové lokality je antropochorie. Kochia scoparia pochází ze stepí Asie a jihovýchodní Evropy (Tomšovic in Hejný et al. 1990: 214–290). V sedmdesátých letech 20. století se tento druh, do té doby u nás poměrně vzácný, začal rychle šířit především v okolí železničních tratí, silnic, cest, chodníků a na skládkách odpadu (Tomšovic in Hejný et al. 1990: 214–290).
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo není významné z hlediska ochrany přírody. Jeho hospodářský význam je v současnosti zanedbatelný, je však možné, že se tento vegetační typ bude invazně šířit a zarůstat nová stanoviště především v nížinách a pahorkatinách jižní Moravy.