Struktura a druhové složení. Teplomilné doubravy této asociace obvykle tvoří zakrslý řídkoles s pokryvností stromového patra 25–65 % a výškou stromů do 10 m; výjimkou nejsou ani křovité porosty o výšce 2–4 m. Dominantou stromového patra bývá šipák (Quercus pubescens agg.) nebo dub zimní (Q. petraea agg.), vzácně dub letní (Q. robur). Příměs mohou tvořit dřeviny světlomilné a suchomilné (především Pinus sylvestris, Sorbus aria agg. a S. torminalis) i mezofilní (nejčastěji Acer campestre, Carpinus betulus a Fraxinus excelsior). Keřové patro je mnohdy druhově bohaté (nejčastější jsou Cornus mas, C. sanguinea, Cotoneaster integerrimus, Ligustrum vulgare, Rhamnus cathartica a Rosa canina agg.), ale jeho pokryvnost většinou nepřesahuje 20 %, a tak nebrání výskytu světlomilných druhů v podrostu. Dominantami bylinného patra jsou hlavně graminoidy ostřice nízká (Carex humilis) a válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), významné zastoupení mají teplomilné byliny suchých trávníků a lesních lemů (především Anthericum ramosum, Dictamnus albus, Euphorbia cyparissias, Galium glaucum, Polygonatum odoratum, Stachys recta, Tanacetum corymbosum, Teucrium chamaedrys a Viola hirta). Oproti podobným porostům na Moravě, zde řazeným do asociace Lithospermo purpurocaerulei-Quercetum pubescentis, v asociaci Lathyro-Quercetum (a) chybějí teplomilné druhy panonského termofytika (např. Dorycnium pentaphyllum agg., Euonymus verrucosus, Euphorbia epithymoides, Inula ensifolia, Iris pumila a Verbascum chaixii subsp. austriacum), (b) výrazně častěji nebo výhradně se vyskytují teplomilný keř Cotoneaster integerrimus a mírně suchomilné vápnomilné druhy Asperula tinctoria, Noccaea montana a Silene nemoralis, (c) větší zastoupení mají některé hájové druhy (Hepatica nobilis, Melica nutans, Mercurialis perennis a Stellaria holostea), (d) menší zastoupení mají druhy suchých lesních lemů. Podle analyzovaného snímkového materiálu je tato asociace tvořena kontrastnější směsí lesních a nelesních prvků než její moravská analogie. Může to být způsobeno odlišnou historií porostů, různým vegetačním kontextem Stanoviště. , ale i odlišnými stanovištními podmínkami obou území. Jde o jedno z našich druhově nejbohatších lesních společenstev, v němž se na ploše 100–200 m2 obvykle vyskytuje 35–60 druhů cévnatých rostlin. Mechové patro bývá málo vyvinuté a obvykle dosahuje pokryvnosti jen do 10 %. Nejčastějším druhem je Hypnum cupressiforme s. l.
Lathyro-Quercetum je azonální společenstvo extrémně teplých a suchých stanovišť na pomezí lesa a bezlesí na bazických substrátech. Často je součástí vegetační mozaiky nebo zonace les – teplomilné křoviny – suché bylinné lemy – suché trávníky (– skalní vegetace). Osídluje polohy s mělkými půdami v horních částech výslunných svahů, na temenech hřbetů, v okolí skalních výchozů nebo na lesních okrajích. Vzácněji vystupuje na plošiny, většinou na místech dlouhodobě ovlivňovaných lesním hospodařením. Substrátem jsou nejčastěji rendziny na silurských a devonských vápencích Českého krasu a bazické rankery na třetihorních vyvřelinách Českého středohoří, vzácně i pararendziny na vápnitých sedimentech České tabule. V oblasti Porta bohemica v Českém středohoří se vyskytují i na amfibolitech (Kalvárie) a dalších minerálně bohatých starohorních metamorfovaných horninách.
Dynamika a management. Podobně jako u dalších typů teplomilných doubrav zahrnuje tato asociace jak pravděpodobně primární, přirozeně prosvětlené porosty na velmi teplých a suchých, často skalnatých stanovištích, tak porosty dlouhodobě sukcesně nestabilní, vytvořené nebo v minulosti výrazně ovlivněné člověkem. Na řadě lokalit jsou dosud patrné pozůstatky výmladkového hospodaření a v minulosti se zde často pásla hospodářská zvířata (Hofmeister 2002). Takto ovlivněné porosty dnes mnohdy procházejí sukcesním vývojem, který se projevuje zapojováním stromového patra, expanzí křovin a ústupem světlomilných druhů. Na úkor asociace Lathyro-Quercetum se tak šíří druhy mezofilnějších teplomilných doubrav asociace Euphorbio-Quercetum, případně dubohabřin (svaz Carpinion betuli) nebo suťových lesů (Tilio platyphylli-Acerion). Pro zachování tohoto společenstva a jeho ochranářsky cenných světlomilných druhů je na takto postižených lokalitách nutný aktivní management, např. rozvolňování stromového patra, odstraňování expandujících křovin nebo obnova výmladkového hospodaření. Téměř všechny známé porosty jsou součástí zvláště chráněných území.
Variabilita. V rámci této asociace lze rozlišit dvě výrazné varianty:
Varianta Asperula tinctoria (LCA01a) zahrnuje porosty na výslunných vápencových svazích Českého krasu a vzácně i na vápnitých sedimentech České tabule (např. úpatí Lovoše u Bílinky). Půdy jsou obvykle silně vápnité a jejich pH se nejčastěji pohybuje v rozmezí 6,5–8,0. Charakteristická je bohatá účast druhů suchých lesních lemů, např. Anthericum ramosum, Asperula tinctoria, Betonica officinalis, Lathyrus pannonicus subsp. collinus, Melampyrum cristatum a Polygonatum odoratum. Význačný je výskyt reliktních dealpínských nebo demontánních kalcifytů (např. Noccaea montana a Sesleria caerulea, vzácně i Festuca amethystina a Polygala chamaebuxus). Varianta odpovídá subasociaci L. c.-Q. p.typicum Blažková 1997.
Varianta Koeleria macrantha (LCA01b) zahrnuje porosty na vulkanitech a metamorfitech Českého středohoří. Půdy jsou poněkud kyselejší než u předchozí varianty, pH se pohybuje nejčastěji v rozmezí 5,0–6,5. Varianta je charakteristická menším zastoupením lemových druhů a větším podílem druhů suchých trávníků, např. Centaurea stoebe, Elymus hispidus, Erysimum crepidifolium, Festuca rupicola, F. valesiaca, Koeleria macrantha, Thymuspannonicus a Verbascum lychnitis. To spolu s hojnějším výskytem mezofilních hájových druhů a nitrofytů (např. Poa nemoralis, Stellaria holostea, S. media a invazní Impatiens parviflora) poukazuje na sukcesní nestabilitu některých porostů, jež zřejmě vznikly zarůstáním suchých trávníků. Často jsou tyto doubravy výrazně narušeny zvěří (zejména muflony). V oblasti Porta bohemica se vyskytují přechody do vegetace acidofilních teplomilných doubrav. Varianta odpovídá subasociaci L. c.-Q. p.poëtosum nemoralis Chytrý 1997.
Hospodářský význam a ohrožení. Produkční význam této asociace je obvykle zanedbatelný, porosty jsou však mimořádně cenné jako refugia vzácných druhů rostlin a živočichů světlých teplomilných lesů. Jejich ohrožení spočívá zejména v sukcesní nestabilitě, jež vede k přeměně v mezofilnější vegetaci stinných lesů a k expanzi nitrofytů. V chráněných územích proto mohou být ohroženy bezzásahovým režimem. Některé porosty v Českém středohoří podléhají ruderalizaci v důsledku narušování přemnoženou zvěří.
Nomenklatorická poznámka. Klika (1932) pojmenoval tuto asociaci podle taxonu Lathyrus versicolor (J. F. Gmel.) Beck (= L. pannonicus subsp. varius (Hill) P. W. Ball). To je však jihoevropský taxon, který se v České republice nevyskytuje. Jméno Lathyro versicoloris-Quercetum lanuginosae Klika 1932 je tudíž nutné korigovat na Lathyro collini-Quercetum lanuginosae Klika 1932 corr. Roleček in Chytrý 2013 podle taxonu L. pannonicus subsp. collinus (J. Ortmann) Soó, který ve vegetaci snímkované Klikou ve skutečnosti roste.