Hlavní oblastí výskytu doubrav asociace Lathyro-Quercetum jsou členité vápencové pahorkatiny a vrchoviny Českého krasu a okolí. V tomto území rostou na mnoha lokalitách od Koněprus na jihozápadě (Samek 1964) po Radotínské a Prokopské údolí na severovýchodě (Kubíková 1977, Moravec et al. 1991, Kubíková et al. 1997); nejhojnější jsou v okolí Srbska (např. vrchy Velká hora, Doutnáč a Plešivec; Klika 1928, 1942, Jakucs 1961, Blažková 1962, Kubíková 2007). Druhou významnou oblastí jejich výskytu je České středohoří, kde jsou vázány na výslunné svahy třetihorních vulkanických suků a jejich úpatí (zejména vrchy Lovoš a Košťál; Klika 1933, 1952, Šimr 1947, 1948, Kubíková et al. 1997, Mazák 2011) a na výchozy bazických metamorfitů v údolí Labe v oblasti Porta bohemica (zejména okolí vrchu Kalvárie; Mazák 2011). Vegetace této asociace byla zaznamenána také u Dymokur na Nymbursku (Klika 1939a) a podobné porosty se vzácně nacházejí i na dalších opukových stráních v okolí, např. u Žehuně (Dostál & Sillinger 1933, Roleček, nepubl.), ale i jinde v České tabuli, např. na Litoměřicku (Kuncová et al. 1980, Toman 1988) a Libochovicku (J. Novák, nepubl.). Analogické porosty mimo Čechy se obvykle řadí do jiných asociací. Podobné jsou zejména některé doubravy v jižním Německu (Fränkische Alb) a jihomoravské doubravy asociace Lithospermo purpurocaerulei-Quercetum pubescentis, varianta Prunus mahaleb.