Asociace VAA09

Lemno minoris-Riccietum fluitantis Šumberová et Chytrý in Chytrý 2011

Ponořená vegetace mělkých vod s trhutkou plovoucí

nové hledání

Struktura a druhové složení. V porostech dominuje ponořená vodní játrovka trhutka plovoucí (Riccia fluitans). V menší míře se vyskytují i některé další volně plovoucí ponořené makrofyty, zejména Utricularia australis nebo Lemna trisulca. Přítomností těchto druhů, náročnějších na kvalitu vody, se tato asociace odlišuje od asociace Riccietum rhenanae. Vrstva pleustofytů na vodní hladině je zpravidla nesouvislá, v některých případech však může dosahovat pokryvnosti až 90 %. Tvoří ji nejčastěji běžné druhy, jako jsou Lemna.minor nebo Spirodela polyrhiza, někdy i Ricciocarpos natans. V porostech této asociace se zpravidla vyskytuje 3–6 druhů na ploše 1–20 m².

Stanoviště. Tato vegetace je vázána na oligomezotrofní až přirozeně eutrofní vody (Hejný & Husák in Dykyjová & Květ 1978: 23–64, Oťaheľová in Valachovič et al. 1995: 131–150, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 221–225). U nás se vyskytuje v menších rybnících, zatopených pískovnách a lomech v pokročilém stadiu sukcese. V aluviálních tůních je kvůli nadbytku živin dnes již vzácná (Rydlo 2002). Ve velkých rybnících bývá toto společenstvo součástí litorálních porostů. Nádrže s výskytem asociace Lemno-Riccietum fluitantis bývají nejčastěji mírně zastíněné a jejich dno je písčité nebo jílovité, někdy s vrstvou sapropelového bahna nebo nerozloženého opadu (Husák & Rydlo 1985). Na rozdíl od asociace Riccietum rhenanae je Lemno-Riccietum fluitantis dosti náročné na průhlednost vody a ze stanovišť se zakalenou vodou rychle mizí. Vyskytuje se i ve vyšších polohách v kyselých vodách s obsahem huminových látek (Hilbig in Schubert et al. 2001b: 221–225, Matuszkiewicz 2007). Podle zahraničních pramenů se pH vody pohybuje v rozmezí 5,0–7,6 (Doll 1991a, Passarge 1996). Asociace se nachází převážně v oblastech s mírným klimatem, zatímco v oblastech s horkými a suchými léty je velmi vzácná nebo chybí.

Dynamika a management. Původním stanovištěm této vegetace u nás byly zřejmě aluviální tůně a mrtvá ramena. Později se rozšířila i do rybníků, kde pro ni byly optimální podmínky v období mírné eutrofizace, tj. ve druhé polovině 19. století a v první polovině 20. století. S intenzifikací rybničního hospodaření společenstvo ustoupilo a zachovalo se hlavně v lesních rybníčcích s čistou vodou. Nověji je doloženo i z vodních nádrží vzniklých po těžbě (Husák & Rydlo 1985, Rydlo in Kolbek et al. 1999: 35–111). Vody s výskytem této asociace často periodicky vysychají, při čemž je Riccia fluitans schopna vytvářet terestrické formy přežívající delší dobu na vlhkém substrátu. Často se tak stává součástí mechového patra ve vegetaci obnažených den třídy Isoëto-Nano-Juncetea, zejména svazu Eleocharition ovatae, a třídy Bidentetea tripartitae. Managament na lokalitách této vegetace je zpravidla bezzásahový a spočívá v zachování extenzivního hospodaření. U lokalit, kde v důsledku rychlého zazemňování hrozí zánik porostů Riccia fluitans, může být nezbytné odstranění části organického sedimentu nebo porostů konkurenčně silných makrofytů.

Hospodářský význam a ohrožení. V rybnících tato vegetace zvyšuje strukturní diverzitu prostředí a je útočištěm zooplanktonu a rybího plůdku. Je ohrožena intenzivním využitím nádrží nebo jejich ničením a eutrofizací vod.

Poznámka. Kvůli obtížnému rozlišování druhů Riccia fluitans a R. rhenana a možným determinačním omylům ve snímcích některých autorů bývají někdy asociace Lemno-Riccietum fluitantis a Riccietum rhenanae slučovány do jedné (Schratt in Grabherr & Mucina 1993: 31–44, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 221–225). V tomto zpracování je ponecháváme oddělené. Údaje o jejich rozšíření a mapky jsou zčásti podloženy revidovanými sběry obou druhů z fytocenologických snímků (např. Husák & Rydlo 1985, Rydlo 1999b, 2005a, 2006a, b), i tak je však nutno mapky vzhledem ke značnému podílu nerevidovaných záznamů považovat za orientační.

Nomenklatorická poznámka. Slavnić (1956) popsal asociaci Riccietum fluitantis na základě snímků, ve kterých se sice vyskytuje Riccia fluitans, ale dominuje Phragmites australis. Jméno Riccietum fluitantis Slavnić 1956 je tedy mladším syntaxonomickým synonymem asociace Phragmitetum australis Savič 1926. Proto popisujeme pro vegetaci s dominantní Riccia fluitans novou asociaci Lemno minoris-Riccietum fluitantis.

Citace: Šumberová K. (2011): Lemno minoris-Riccietum fluitantis Šumberová et Chytrý in Chytrý 2011. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation], p. 69–72, Academia, Praha.
Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací.