Třída Loiseleurio-Vaccinietea sdružuje keříčkovou vegetaci arktických tunder a alpínského stupně pohoří boreální a temperátní zóny Euroasie (Schubert 1960) i Severní Ameriky (Daniëls 1994, Walker et al. 1994). Převážně se tato vegetace vyvíjí na kyselých horninách. Dominantami jsou keříčky z čeledí Vacciniaceae, Ericaceae, Empetraceae a Diapensiaceae. V jižnějších pohořích Evropy (např. Alpy, Pyreneje, jižní a východní Karpaty) a zejména centrální Asie jsou pro ni typické druhy rodu Rhododendron, které se však nevyskytují ani v pohořích České republiky, ani v Západních Karpatech nebo ve Skandinávii. Zatímco druhy rodu Rhododendron vyžadují ochranu před mrazem, a proto rostou na místech s hlubší sněhovou pokrývkou (Ellenberg 1996), ve srážkově chudších tundrách a severnějších pohořích se vyskytují spíše nižší a odolnější keříčky, které si svými plochými a hustými listy vytvářejí ochranu před větrem a udržují uvnitř porostu relativně příznivé mikroklima. K nim patří např. Arctostaphylos alpinus, Cassiope tetragona, Loiseleuria procumbens, Vaccinium gaultherioides, V. myrtillus a V. vitis-idaea. Běžné jsou také druhy s jehlicovitými listy, např. Empetrum nigrum s. l., v oceanických oblastech Calluna vulgaris a ve Skandinávii Phyllodoce caerulea. Charakteristickou složku porostů tvoří keříčkovité lišejníky, zejména zástupci rodů Alectoria, Cetraria, Cladonia, Stereocaulon a Thamnolia (Dierßen 1996).

Keříčková vegetace třídy Loiseleurio-Vaccinietea tvoří často mozaikovité porosty s acidofilními alpínskými trávníky třídy Juncetea trifidi, které mají podobné druhové složení, i když v nich místo keříčků dominují traviny. V dosavadních přehledech vegetace České republiky byly keříčkové porosty od těchto trávníků rozlišovány nanejvýš na úrovni subasociací (Cetrario-Festucetum supinae callunetosum; Burešová 1976) nebo asociací (Junco trifidi-Empetretum hermaphroditi; Šmarda 1950). Vzhledem k tendenci oddělovat druhově chudé keříčkové a travinné vegetační typy na úrovni tříd, která se prosazuje v současných vegetačních přehledech, akceptujeme i v tomto přehledu samostatnou třídu Loiseleurio-Vaccinietea.