Svaz Malvion neglectae sdružuje převážně jednovrstevná terofytní společenstva s optimem vývoje v létě (Krippelová & Mucina 1988). Porosty jsou tvořeny především poléhavými nebo vystoupavými rostlinami, méně časté jsou byliny vzpřímeného vzrůstu. Průměrná výška porostů je asi 30 cm (Mucina 1987b, A. Pyšek 1992). Ve vegetaci převažují jednoleté archeofytní druhy, např. Anthemis cotula, Chenopodium murale, C. vulvaria, Malva neglecta, M. pusilla, Urtica urens . Verbena officinalis. Častý je výskyt druhů sešlapávaných stanovišť, jakými jsou Lolium perenne. Matricaria discoidea. Polygonum arenastrum a Potentilla anserina. Místy jsou porosty dosycovány neofyty, např. Amaranthus blitoides nebo Chenopodium pumilio (Hejný 1978, Hejný et al. 1979).
Společenstva se vyskytují většinou maloplošně. Půdy jsou organicko-minerální, slabě ulehlé až sypké, často obohacované splaškovými vodami nebo močůvkou. Svaz je příkladem tradičního vesnického typu ruderální vegetace. Obvyklými stanovišti jsou pozemky v okolí venkovských statků, dvorky, výběhy drůbeže nebo okraje menších hnojišť (Mucina 1987b, Krippelová & Mucina 1988). Společenstva ke svému vývoji potřebují dostatek živin a omezení konkurence vyšších ruderálních druhů.
Několik svazových druhů obsahuje aromatické látky (např. Anthemis cotula, Chenopodium vulvaria a Matricaria discoidea), některé mají žahavé trichomy (např. Urtica urens), jiné jsou jedovaté (Hyoscyamus niger) nebo jsou schopny rychle regenerovat po disturbanci (např. Malva neglecta. M. pusilla . Polygonum aviculare agg.). Tyto vlastnosti jim umožňují vyhnout se oštipování drůbeží nebo ztracenou biomasu v krátké době nahradit.
Ústupem od chovu drobného domácího zvířectva a modernizací vesnic je vegetace svazu Malvion neglectae ochuzována nebo zcela mizí. Nápadný je zejména ústup archeofytních druhů Anthemis cotula. Chenopodium murale . Malva pusilla. Některá společenstva svazu však v dnešní době nacházejí vhodná stanoviště v ruderalizovaných městských trávnících. Kontaktní vegetací jsou jednak společenstva sešlapávaných míst třídy Polygono arenastri-Poëtea annuae, jednak ruderální vegetace svazů Chenopodion rubri. Arction lappae nebo Onopordion acanthii, méně často společenstva svazů Sisymbrion officinalis a Atriplicion (Mucina 1987b, Krippelová & Mucina 1988). V rámci jednoleté ruderální vegetace leží svaz Malvion neglectae uprostřed gradientu od sešlapávaných stanovišť s vegetací třídy Polygono arenastri-Poëtea annuae k narušeným, mírně zkypřeným půdám s vegetací svazů Sisymbrion.officinalis . Atriplicion až po sypké substráty s vegetací svazu Salsolion ruthenicae (Mucina & van Tongeren 1989). Ve starší literatuře byla společenstva tohoto svazu většinou řazena do široce pojatého svazu Sisymbrion officinalis a svaz Malvion neglectae byl původně vymezen jako podsvaz tohoto svazu (Gutte 1972).
Vegetace svazu Malvion neglectae je nejhojnější ve východní části střední Evropy a na Balkáně, zasahuje však také do atlantské části Evropy (Mucina 1987b). Ve východní Evropě je svaz doložen z Ukrajiny (Solomaha 2008) a Baškortostánu (Išbirdin et al. 1988, Jamalov et al. 2004). V jižní Evropě je vystřídán svazem Chenopodion muralis Br.-Bl. 1936 (Mucina 1991). Porosty s dominantní Malva neglecta se však vyskytují i na Pyrenejském poloostrově (Rivas-Martínez et al. 2001) a v Řecku (Bergmeier 1990). V České republice se společenstva svazu Malvion neglectae vyvíjejí v teplejších oblastech planárního a kolinního stupně po celém území (Hejný 1978, Hejný et al. 1979).