Struktura a druhové složení. Plantagini-Senecionetum je pionýrské terofytní společenstvo vázané na ruderalizované sypké substráty. Fyziognomii porostů určují jednoleté druhy, jako je Anthemis ruthenica, Bromus tectorum, Plantago arenaria, Trifolium arvense a neofytní Lepidium densiflorum. Tyto druhy jsou suchomilné a teplomilné, s fenologickým optimem na počátku léta. Kromě nich jsou v různé míře přítomny druhy písčitých trávníků, a to jak vytrvalé (např. Carex hirta, Corynephorus canescens, Euphorbia cyparissias a Potentilla argentea), tak jednoleté (např. Filago minima, Veronica dillenii a Vulpia myuros), a dále různé ruderální druhy (např. Conyza canadensis, Oenothera biennis s. l. a Setaria viridis). Výskyt krátkověkých, zejména rumištních druhů spolu s druhy přirozených stanovišť dodává porostům ráz poloruderálního společenstva. Porosty jsou rozvolněné, o pokryvnosti většinou nepřesahující 50 %. Většinou jsou maloplošné; střídají se s plochami obnaženého substrátu nebo s pozdějšími stadii sukcese. Výškově jsou značně členité. V průměru dosahují výšky 30 cm, ale výška může kolísat v rozmezí 5–30 cm; vzhledem k mezernaté struktuře bývá vrstevnatost nezřetelná. Vyskytuje se v nich obvykle 10–15 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–25 m². Kolísavé zastoupení má mechové patro, které je přítomno jen v porostech po delší dobu nenarušovaných.

Stanoviště. Výskyt této asociace je omezen na místa, kde se ekologické zvláštnosti propustného a často narušovaného podkladu kombinují s eutrofizací. Zatím zaznamenané typy stanovišť této asociace jsou písčiny pod vlivem těžby, míčových her nebo vyvážení skládkového materiálu a dále kolejiště a železniční náspy (Grüll 1980a). V rámci písčin se společenstvo vyhýbá hlinitějším terasovým štěrkopískům i lokalitám s minerálně zcela chudými písky a převažující vegetací acidofytů. Substrát bývá sypký, ale většinou dosti humózní. Je to buď písek obohacený alespoň slabou příměsí humusu, anebo antropogenní štěrkové substráty s větší příměsí humusu a stabilizovaným povrchem.

Dynamika a management. Společenstvo je pionýrským stadiem při kolonizaci narušených písčin. Absence diaspor jeho vůdčích druhů je v současnosti patrně častým omezujícím faktorem výskytu společenstva, protože ruderalizované písčiny se dosud objevují dosti hojně a diagnostické druhy společenstva se ve vhodných podmínkách rychle šíří. Stálými disturbancemi mohou být porosty udržovány po dlouhou dobu. Ustane-li však narušování, nastupuje rychlá sukcese směrem k trávníkům písčin, zejména k asociaci Corniculario aculeatae-Corynephoretum canescentis, nebo k vysokým ruderálním trávníkům. Při obvyklé dynamice disturbancí v dnešní krajině tedy jednotlivé porosty zpravidla nevytrvají déle než desítky let. Daleko stabilnější však může být výskyt ve velikostním měřítku celých lokalit, kde se na různých místech plynule objevují a opět mizejí menší disturbované plošky, kolonizované touto asociací. Podobným způsobem byly písčiny disturbovány po většinu holocénu, takže se porosty asociace mohly udržovat. Sám vůdčí druh Plantago arenaria je pravděpodobně reliktem ze starého holocénu, jak naznačuje i jeho nesouvislý kontinentální areál. Není vyloučeno, že podobně lze interpretovat i historii druhů Anthemis ruthenica, Bromus tectorum (pokud však nejde o archeofyty) a zejména Hierochloë odorata.

Variabilita. Nejvýraznější zjištěné rozdíly jsou mezi porosty ruderálních stanovišť s převahou rumištních druhů a porosty přirozenějších biotopů, kde naopak převažují druhy psamofilních trávníků.

Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo má význam jen pro ochranu biodiverzity; z ohrožených druhů je na ně vázán zejména jitrocel písečný (Plantago arenaria).

Syntaxonomická poznámka. V pískovnách v okolí železniční stanice Bzenec-Přívoz na Hodonínsku se v této vegetaci nebo na čerstvě obnažených písčinách vyskytuje populace velbloudníku, která sem byla zavlečena pravděpodobně v osmdesátých letech 20. století. Je možné, že na této lokalitě, stejně jako na další, dnes zaniklé jihomoravské lokalitě u Ivančic, nejde o Corispermum leptopterum, nýbrž o panonský psamofilní druh Corispermum canescens Kit. (Vymyslický & Grulich 2004). Druhovým složením a vazbou na méně ruderalizovaná stanoviště písčin jsou tyto porosty podobnější asociaci Plantagini-Senecionetum než asociaci Bromo tectorum-Corispermetum leptopteri. Taxonomická identita těchto populací, stejně jako syntaxonomická klasifikace porostů s druhy rodu Corispermum v České republice však vyžaduje další výzkum.