Struktura a druhové složení. Asociace zahrnuje mezofilní květnaté louky a extenzivní pastviny s dominantními travami kostřavou červenou (Festuca rubra agg.), ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), psinečkem obecným (Agrostis capillaris) a trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens). Před první, zpravidla červnovou sečí vytvářejí porosty pestrobarevný aspekt s Leucanthemum vulgare agg., Ranunculus acris a Campanula patula. Před druhou, srpnovou sečí vzhled porostů určuje hnědavá dominanta Agrostis capillaris a kvetoucí druhy Achillea millefolium, A. pratensis, Hypericum maculatum a Leontodon hispidus, v sušších porostech také Campanula rotundifolia, Dianthus deltoides, Hypericum perforatum a Thymus pulegioides. Tyto louky obsahují zpravidla 30–40 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m², u oligotrofní varianty Hypericum maculatum i více. Mechové patro bývá přítomno, málokdy však má větší pokryvnost. Jeho nejčastějšími druhy jsou Plagiomnium affine s. l. a Rhytidiadelphus squarrosus.
Stanoviště. Společenstvo je vázáno na vrchoviny a podhorské oblasti v nadmořských výškách do 800 m. Osídluje nejčastěji oligotrofní kambizemě, mírně humózní a kamenité na minerálně chudším podloží. Jejich horizont A má kyselou půdní reakci, ale značně nasycený sorpční komplex a úzký poměr C/N; B horizont je chudší a kyselejší (Blažková 1991). V létě půdy pravidelně mírně vysychají.
Dynamika a management. Společenstvo vzniklo jako náhradní vegetace nejčastěji na stanovištích acidofilních bučin, jedlin, jedlových a acidofilních doubrav (Neuhäusl & Neuhäuslová 1989). Je závislé na pravidelné seči a v případě ponechání ladem během velmi krátké doby zarůstá mezofilními nebo nitrofilními druhy dvouděložných bylin a později křovinami. Pravidelné obhospodařování zahrnuje minimálně jednu, na úživnějších stanovištích dvojí seč a mírné hnojení, které kompenzuje živiny odebírané v biomase. Pokud jsou porosty přehnojeny, mění se druhová skladba a dochází k zarůstání dvouděložnými bylinami, např. Aegopodium podagraria.
Variabilita. Podhorské kostřavovo-trojštětové louky zahrnují chudší typy mezofilních ovsíkových luk na přechodu ke smilkovým trávníkům svazu Violion caninae a k horským trojštětovým loukám svazu Polygono bistortae-Trisetion flavescentis. V rámci asociací Trifolio-Festucetum rubrae a Poo-Trisetetum bylo popsáno několik subasociací, které odrážejí gradient vlhkosti a dostupnosti živin. V České republice jsou rozlišitelné tři varianty:
Varianta Hypericum maculatum (TDA03a) s diagnostickými druhy Campanula rotundifolia, Holcus mollis, Hypericum maculatum a dominantami Agrostis capillaris a Festuca rubra agg. představuje oligotrofní typ vázaný na střední až vyšší polohy, který je přechodný ke svazům Polygono bistortae-Trisetion flavescentis a Violion caninae. Zahrnuje subasociace Poo-Trisetetum typicum Speidel 1972, Poo-Trisetetum dianthetosum deltoidis Blažková 1991, Poo-Trisetetum poëtosum trivialis Blažková 1991, Trifolio-Festucetum rubrae nardetosum Oberdorfer 1957 a Trifolio-Festucetum rubrae carlinetosum acaulis Neuhäusl 1972.
Varianta Sanguisorba officinalis (TDA03b) má diagnostické druhy typické pro vlhké a mokré louky, zejména Cirsium palustre, Lychnis flos-cuculi, Lysimachia nummularia, Poa trivialis, Sanguisorba officinalis a Succisa pratensis. Jako dominanty se uplatňují kromě Festuca rubra agg. také Sanguisorba officinalis a v karpatské oblasti i Cirsium rivulare. Tato varianta zahrnuje mezofilní až vlhčí porosty asociace a vyskytuje se na hlubších, živinami lépe zásobených půdách, často také v kontaktu s loukami svazu Calthion palustris, případně Molinion caeruleae. Tyto porosty lze ztotožnit se subasociacemi Poo-Trisetetum polygonetosum bistortae Knapp ex Oberdorfer 1951, Trifolio-Festucetum rubrae sanguisorbetosum Oberdorfer 1957 a Trifolio-Festucetum rubrae alopecuretosum Neuhäusl 1972.
Varianta Arrhenatherum elatius (TDA03c) má diagnostické druhy Hypericum perforatum a Plantago media a jako dominanty se kromě Festuca rubra agg. uplatňují Anthoxanthum odoratum a Arrhenatherum elatius. Tato varianta představuje mezotrofní sušší křídlo jednotky nebo přechodný typ k ovsíkovým loukám, případně degradační ovsíkovou fázi. Porosty jsou zpravidla druhově chudší a výrazněji se v nich uplatňují travní dominanty. Odpovídají subasociaci Trifolio-Festucetum rubrae typicum Neuhäusl et Neuhäuslová 1989.
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo je středně produktivní, krmivářsky hodnotné pro značnou druhovou pestrost a výskyt dieteticky významných druhů. Ohroženo je zarůstáním expanzními travami, např. Arrhenatherum elatius a Calamagrostis epigejos. Zachovalé porosty mají ochranářský význam vzhledem k výskytu některých ohrožených druhů rostlin, např. Phyteuma orbiculare subsp. orbiculare a Orchis morio.
Syntaxonomická poznámka. Dvě asociace podhorských kostřavovo-trojštětových luk, Trifolio-Festucetum rubrae Oberdorfer 1957 a Poo-Trisetetum flavescentis Knapp ex Oberdorfer 1957, byly popsány ve stejné publikaci, první z nich však provizorně, a tedy neplatně. V tomto zpracování přijímáme pozdější autorovo pojetí (Oberdorfer in Oberdorfer 1993b: 346–436): obě asociace slučujeme do jedné a používáme pro ni platné jméno Poo-Trisetetum flavescentis. Některé oligotrofnější a xerofilnější typy luk byly u nás ztotožněny s asociací Phyteumato-Festucetum Passarge 1968 (Blažková & Kučera in Kolbek et al. 1999: 130–207), která však není dostatečně dokumentována ani výrazně floristicky ohraničena od Poo-Trisetetum, a proto ji v tomto přehledu nerozlišujeme.