Struktura a druhové složení. V porostech se jako dominanta uplatňuje ponořený úzkolistý rdest tupolistý (Potamogeton obtusifolius). Jeho bělavé až narůžovělé lodyhy, bohatě olistěné dlouhými poloprůsvitnými, sytě zelenými listy, jsou ve vodě zpravidla seskupeny do rozvolněných kruhovitých trsů. Vzácně se v porostech s větší pokryvností objevuje i rdest ostrolistý (P. acutifolius), který je podobný, ale mívá zpravidla žlutozelené až hnědožluté zbarvení; to je zčásti dáno i nárosty epifytonu. S malou pokryvností se vyskytují i další ponořené druhy vodních makrofytů, např. Elodea canadensis, Lemna minor a Potamogeton lucens. Natantní vrstva bývá nesouvislá a tvoří ji nejčastěji Lemna minor. Tato asociace patří k druhově bohatším makrofytním společenstvům. V jejích porostech bylo zaznamenáno většinou 3–6 druhů cévnatých rostlin na ploše 4–25 m².
Stanoviště. Potametum crispo-obtusifolii se u nás vyskytuje ve stojatých i mírně tekoucích vodách, zejména v menších rybnících, dále v mrtvých ramenech řek, aluviálních tůních, zaplavených pískovnách, říčních tišinách, potocích a napájecích strouhách rybníků (Kaplan 2002c). Voda je hluboká většinou 30–150 cm a čirá (Černohous & Husák 1986). Potamogeton obtusifolius snáší i krátkodobé obnažení substrátu, ne však jeho vyschnutí. Dno je zpravidla jílovité nebo písčité, s tenkou vrstvou organického bahna, v některých pracích je však toto společenstvo uváděno ze dna se silnou vrstvou organického bahna (Hejný & Husák in Dykyjová & Květ 1978: 23–64, Černohous & Husák 1986, Doll 1991b). Stanoviště s výskytem této vegetace jsou plně osluněná nebo mírně zastíněná. Voda je většinou mezotrofní až přirozeně eutrofní (Hejný & Husák in Dykyjová & Květ 1978: 23–64). Z Německa je uváděno optimum výskytu společenstva v kyselých až neutrálních vodách o malém obsahu vápníku, často bohatých huminovými látkami (Doll 1991b, Schubert et al. 2001a).
Dynamika a management. Tato vegetace byla u nás pravděpodobně nejrozšířenější v době extenzivního rybničního hospodaření, tj. do druhé poloviny 20. století. Větší počet dokladů o výskytu druhu Potamogeton obtusifolius pochází ještě ze sedmdesátých let 20. století (Černohous & Husák 1986, Kaplan 2002c), poté však druh začal ustupovat. Hlavní příčinou je zřejmě malá průhlednost vody ve většině chovných rybníků i v aluviálních mokřadech. Jelikož se společenstvo často objevuje v roce následujícím po letnění rybníků (Černohous & Husák 1986), k jeho řidšímu výskytu mohlo přispět i omezené letnění. Výskyt jednotlivých rostlin a nevelkých porostů druhu P. obtusifolius je možný i v rybnících s malou průhledností vody, pro rozvoj větších a hustých porostů je však zřejmě nutná dobrá průhlednost vody alespoň na počátku vegetačního období. V pokročilejším stadiu vývoje má i P. obtusifolius, podobně jako některé další ponořené vodní makrofyty, schopnost udržovat v porostech velkou průhlednost vody i tam, kde je voda vně porostů neprůhledná. Na mnohých lokalitách je výskyt asociace efemérní a jen vzácně bývá pozorována opakovaně. Tyto lokality jsou zpravidla extenzivně obhospodařovány a roste na nich větší počet druhů. Potametum crispo-obtusifolii se na nich může vyskytovat v mozaice s dalšími společenstvy vodních makrofytů, např. Elodeetum canadensis a Potametum pusilli. Obhospodařování takových lokalit by mělo být z dlouhodobého hlediska bez výraznějších změn. Vhodné je například využití rybníků pro chov rybího plůdku nebo vedlejších druhů ryb a občasné zkrácené letnění.
Hospodářský význam a ohrožení. Tato vegetace u nás nemá vzhledem ke své vzácnosti velký hospodářský význam. V rybničním hospodaření je prospěšná především okysličováním vody a jako úkryt a prostředí pro rozmnožování ryb i vodních bezobratlých. Ani za příznivých podmínek se expanzivně nerozrůstá, takže nemusí být omezována. Její ochrana je důležitá pro zachování biodiverzity mokřadů. Je ohrožena znečištěním vod, zejména špatnou průhlednosti vody v souvislosti s eutrofizací a zviřováním sedimentů dna v intenzivně obhospodařovaných kaprových rybnících. Nepříznivě působí i spásání velkými populacemi vodních ptáků, ať již z farmových chovů nebo v ptačích rezervacích (van de Haterd & Ter Heerdt 2007).
Poznámka. V originálním popisu asociace (Sauer 1937) je jako diagnostický druh této asociace uveden Potamogeton crispus var. gemmifer. Jde o rostliny s turiony, které byly v minulosti odlišovány jako samostatný vnitrodruhový taxon, ve skutečnosti to však je vývojové stadium druhu P. crispus bez taxonomické hodnoty (Kaplan in Štěpánková et al. 2010: 329–384).