Struktura a druhové složení. Asociace zahrnuje vysoké křoviny trnky (Prunus spinosa), hlohů (hlavně Crataegus laevigata a C. monogyna s. l.) a svídy krvavé (Cornus sanguinea), do nichž jsou hojně přimíšeny vlhkomilné keře (zejména Prunus padus a Salix cinerea) a mladé stromy druhů typických pro úvalové luhy, zejména Fraxinus angustifolia, F. excelsior, Populus alba a Ulmus laevis. Velmi častý je zde kříženec trnky a slívy označovaný jako Prunus ×fruticans, který tvoří statné, málo trnité keře. V podrostu se uplatňují lesní druhy (např. Corydalis cava, Omphalodes scorpioides a Pulmonaria officinalis agg.), vysoké mokřadní traviny (např. Carex riparia a Phalaris arundinacea) a byliny (např. Euphorbia palustris), jakož i druhy zaplavovaných nivních luk (např. Alopecurus pratensis a Colchicum autumnale). Příznačný je výskyt druhů nitrofilních lemů (např. Allium scorodoprasum, Leonurus marrubiastrum a Rubus caesius včetně lián Calystegia sepium, Fallopia dumetorum, Humulus lupulus a Silene baccifera). V porostech se obvykle vyskytuje 25–45 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 100 m2. V mechovém patře, pokud je vyvinuto, se uplatňují hlavně statné druhy rodu Brachythecium.
Stanoviště. Jde o náhradní společenstvo úvalových lužních lesů. Porosty této asociace se vyskytují na lesních okrajích, tvoří pobřežní houštiny, izolované porosty kolem neobhospodařovaných mokrých sníženin v loukách, někdy i v průsecích lesních cest a na pasekách. Půdy jsou zpravidla čerstvě vlhké, hlinité a bohaté dusíkem. Velká část porostů byla v minulosti pravidelně zaplavována při jarních povodních.
Dynamika a management. Společenstvo je sukcesním stadiem lužního lesa a rychlému vývoji směrem k lesu uniká hlavně klonálním šířením keřů. Lužní stromy, zejména vrby, topoly a jasany, však v nenarušovaných porostech postupně přirůstají, což vede ke změně křovin v mladý les. Porosty vznikají většinou na neobhospodařovaných místech, zpravidla porostlých vysokou vegetací mokřadních travin nebo lemových bylin. Jsou to často plochy v nedávné minulosti narušené zejména účinkem povodní nebo různými navážkami při úpravách terénu. V současnosti je většina porostů bez managementu s výjimkou pokusů o jejich odstranění, např. podél cest nebo u plotů lesních školek.
Variabilita. Omezený snímkový materiál zatím nedovoluje variabilitu asociace dostatečně posoudit. Sušší typy této vegetace obsahují více lučních druhů, zatímco ve vlhčích typech jsou hojné některé druhy mokřadní. Podstatnější je patrně rozdíl mezi porosty v panonské oblasti jižní Moravy, v nichž se vyskytují dřeviny Fraxinus angustifolia a Populus alba, a porosty v Polabí, kde tyto druhy chybějí, zato je zde hojnější Prunus padus.
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo je součástí vegetační mozaiky v říčních nivách, kde tvoří sukcesní stadium tvrdého lužního lesa. Porosty trnky však mohou lokálně inhibovat sukcesi tím, že ztěžují uchycení klimaxových lesních dřevin. V některých územích v nivách vodních toků, např. v okolí Pardubic a Lednice, byly porosty této asociace využity a podporovány při sadovnických úpravách krajiny a tvorbě anglických parků.