Struktura a druhové složení. Rumici-Spergularietum zahrnuje nízké a většinou mezernaté porosty s převládající kuřinkou červenou (Spergularia rubra), kterou s vyšší pokryvností doprovázejí běžné druhy sešlapávaných půd, např. Lolium perenne, Matricaria discoidea, Plantago major, Poa annua a Polygonum arenastrum. Pravidelně se vyskytují také luční druhy rostoucí na ulehlých půdách a snášející občasný sešlap (např. Agrostis capillaris, Cerastium holosteoides subsp. triviale, Leontodon autumnalis, Plantago lanceolata, Taraxacum sect. Ruderalia a Trifolium repens), druhy mělkých skeletovitých půd třídy Koelerio-Corynephoretea (např. Herniaria glabra a Rumex acetosella) a některé ruderální druhy (např. Artemisia vulgaris, Capsella bursa-pastoris, Chenopodium album agg. a Tripleurospermum inodorum). Lokálně se objevuje druh slaniskových trávníků zblochanec oddálený (Puccinellia distans). V porostech se vyskytuje nejčastěji 8–15 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 2–10 m². Mechové patro je zpravidla přítomno a nejčastěji je tvořeno pionýrskými akrokarpními mechy, např. Bryum argenteum, Ceratodon purpureus.
Stanoviště. Společenstvo se vyvíjí především na osluněných stanovištích na středních pásech a okrajích lesních cest nebo cest přes paseky. Osídluje ale také antropogenní stanoviště v sídlech a jejich okolí, jako jsou dlážděné plochy, hřiště, silniční krajnice a plochy v okolí železničních stanic. Půdy jsou většinou písčité až kamenité, nevápnité, s malým obsahem humusu a silně vysychají. Po dešti se zvláště v depresích může substrát udržovat určitou dobu mírně vlhký. Oproti asociaci Herniarietum glabrae osídluje toto společenstvo zpravidla hrubozrnější podklady.
Dynamika a management. Na sešlapávanějších stanovištích se vytvářejí nízké porosty, ve kterých se většina druhů vyskytuje v poléhavých formách. Naopak na místech méně ovlivněných sešlapem (např. při okrajích lesních cest) jsou porosty vyšší a často dvouvrstevné. Jsou v nich s větší frekvencí zastoupeny luční druhy. Fenologické optimum má toto společenstvo v létě a na méně suchých místech vytrvává až do října. Často přechází v jiná společenstva téhož svazu: na vysychavých písčitých půdách nejčastěji ve společenstvo Herniarietum glabrae, na vlhčích a živinami bohatších půdách v Sagino procumbentis-Bryetum argentei. Spergularia rubra se uplatňuje také v jiných typech vegetace, a to v pionýrské vegetaci písčin a mělkých skeletovitých půd svazu Thero-Airion, ve vegetaci obnažených den třídy Isoëto-Nano-Juncetea a v plevelové vegetaci třídy Stellarietea mediae. S těmito vegetačními typy může společenstvo Rumici-Spergularietum tvořit přechodné porosty.
Variabilita. Podle typu stanoviště lze rozlišit dvě varianty:
Varianta Poa annua (XAB03a) zahrnuje porosty rostoucí jednak na osluněných písčitých lesních cestách, jednak na různých antropogenních stanovištích v sídlech a jejich okolí. Z diagnostických druhů se vyskytuje Poa annua. Mechové patro je v porostech většinou přítomno.
Varianta Puccinellia distans (XAB03b) se vyvíjí především na silničních krajnicích. Zahrnuje oproti předchozí variantě druhově chudší porosty, kde se spolu se Spergularia rubra s větší pokryvností uplatňuje Puccinellia distans. Z diagnostických druhů je dále zastoupeno Chenopodium album agg. Stanoviště se vyznačují vyšší koncentrací solí vlivem zimního solení vozovek a občas jsou také silněji mechanicky narušována, např. přejížděním auty a sečí.
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo nemá hospodářský význam a je bez ohrožení. Pravděpodobně má tendenci šířit se podél silnic.
Syntaxonomická poznámka. Ze sešlapávaných míst v horských oblastech Evropy byla popsána asociace Veronico serpyllifoliae-Spergularietum rubrae Passarge ex Mucina in Mucina et al. 1993, ve které je s větší pokryvností zastoupena Spergularia rubra a vyskytují se například druhy Agrostis capillaris, Poa supina, Rumex acetosella, Sagina procumbens a Veronica serpyllifolia. Na základě několika málo snímků je uváděna z Německa (Passarge 1979a, Klotz in Schubert et al. 2001: 372–376), Rakouska (Mucina in Mucina et al. 1993: 82–89) a Slovenska (Jarolímek et al. 1997). Syntaxonomické postavení této asociace nebylo dosud uspokojivě vyřešeno. V naší klasifikaci ji nepřijímáme, neboť ji pokládáme za přechodný vegetační typ mezi dalšími asociacemi sešlapávaných půd, jmenovitě Rumici acetosellae-Spergularietum rubrae, Sagino procumbentis-Bryetum argentei, Alchemillo hybridae-Poëtum supinae. Od asociace Rumici-Spergularietum se liší především výskytem horského druhu Poa supina.