Struktura a druhové složení. Polykormony vrby laponské (Salix lapponum) vytvářejí nízké křovinaté porosty o výšce 0,5 až 2 m. Keřové patro bývá rozvolněné, s pokryvností kolem 80 %, a podobně i bylinné patro má pokryvnost průměrně jen kolem 70 %. Vedle Salix lapponum se na skladbě keřového patra místy podílí i vrba slezská (S. silesiaca). Dominantou bylinného patra je zpravidla tráva metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Mezi polykormony křovin nacházejí vhodné podmínky vysoké širokolisté byliny, např. Chaerophyllum hirsutum, Cicerbita alpina, Rumex arifolius a Veratrum album subsp. lobelianum. Na vlhkých místech se vyskytují druhy prameništní a rašelinné, např. Crepis paludosa, Epilobium nutans, Eriophorum vaginatum, Swertia perennis a Viola biflora. Počet druhů cévnatých rostlin se obvykle pohybuje v rozmezí 15–20 na ploše 16–25 m². Zpravidla velmi dobře je vyvinuto mechové patro dosahující pokryvnosti průměrně 30 %, ale místy až 80 %.
Stanoviště. Nízké křoviny s vrbou laponskou se vyskytují na místech s dlouho ležící sněhovou pokrývkou, často na hranách karů a v mělkých svahových sníženinách se zrašelinělou půdou. Vyskytují se také ve sníženinách v okolí pramenišť nebo na plochých hřebenech na okraji rašelinišť (Matuszkiewicz & Matuszkiewicz 1975). Svahy mají převážně severní až východní orientaci, dosahují různých sklonů od 5 do 40° a nacházejí se nejčastěji v nadmořských výškách 1200–1400 m. Důležitým faktorem pro existenci tohoto typu vegetace je vysoká půdní vlhkost daná jak dlouhým odtáváním sněhu, tak i zhoršenými odtokovými podmínkami. Díky konkávnímu tvaru reliéfu jsou stanoviště často podmáčená a nezřídka na nich dochází k rašelinění. Půdy jsou většinou mělké.
Dynamika a management. Vrba laponská (Salix lapponum) je glaciální relikt arktického původu a její porosty jsou vázány na místa se specifickým vodním režimem. Nevyžadují zvláštní management, důležité je však zachování současných sněhových poměrů.
Hospodářský význam a ohrožení. Společenstvo nemělo ani v minulosti přímý hospodářský význam, vzhledem k výskytu vzácných a ohrožených druhů rostlin je však významné pro ochranu biodiverzity. Pravděpodobně není aktuálně ohroženo přímými vlivy člověka. V oblasti kolem horní hranice lesa se Salix lapponum místy vysazuje jako součást lesnických protierozních opatření (Štursa in Petříček 1999: 267–276).