Struktura a druhové složení. V porostech dominuje třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), která tvoří husté, asi 1 m vysoké porosty. Jako kodominanta se může vyskytovat chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Dále se v porostech vyskytují druhy rákosin a ostřicových porostů (např. Lycopus europaeus, Mentha aquatica, Myosotis palustris agg., Poa palustris a Scirpus sylvaticus), mezofilní až vlhkomilné ruderální druhy (např. Aegopodium podagraria, Mentha longifolia, Ranunculus repens a Rumex obtusifolius). Na Ostravici do porostů zasahuje také Petasites kablikianus. V porostech se vyskytuje zpravidla 5–15 druhů na ploše 16–25 m². Mechové patro zpravidla chybí, ale pokud se vyskytuje, má jen malou pokryvnost.
Stanoviště. Tussilagini-Calamagrostietum pseudophragmitae porůstá štěrkové a štěrkopískové náplavy v řečišti nebo na březích divočících podhorských řek na místech, která leží nad úrovní nebo v úrovni průměrné roční výšky vodní hladiny. Častější je v těch úsecích toků, kde se náhle zpomaluje spád toku a řeka vytéká z úzkého údolí do širokého rovinatého aluvia. Zde se rychle zpomaluje průtok a řeka ukládá hrubozrnné sedimenty v širokém aluviu, ve kterém volně meandruje a vytváří víceramenné koryto s četnými ostrůvky (Kopecký 1969b). Pro tato stanoviště jsou charakteristické záplavy doprovázené účinky silného vodního proudu, který způsobuje erozi existujících sedimentů a jejich akumulaci na jiných místech v řečišti. V širokém aluviu však není rozdíl mezi nejnižšími a nejvyššími vodními stavy tak velký jako v úzkých údolních aluviích. Řeka po většinu roku protéká korytem zaklesnutým hluboko do štěrkových náplavů, jejichž povrch je suchý a půda dobře provzdušněná. Porosty jsou rovněž méně zastíněné než pobřežní porosty v úzkých údolích. Často se vyskytují v kontaktu s asociací Rorippo-Phalaridetum arundinaceae a devětsilovými porosty svazu Petasition hybridi.
Dynamika a management. Jde o přirozenou vegetaci vyvíjející se na štěrkovitých říčních náplavech. Vznik zapojených porostů třtiny Calamagrostis pseudophragmites omezuje mechanické účinky vodního proudu a podporuje ukládání sedimentů. V sukcesi se z nich vyvíjejí nejčastěji křoviny se Salix purpurea a dalšími keřovými druhy vrb. Při silnějších povodních, jaké byly například na podbeskydských řekách v létě 1997 nebo na jaře 2010, může dojít k přemístění štěrkových lavic v aluviích a zániku celých porostů. Ty se však obnovují během krátké doby na nově vzniklých náplavech. Je-li kolísání průtoků omezeno, např. v důsledku výstavby přehrad, mohou být porosty Calamagrostis pseudophragmites nahrazeny porosty chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea). Z toho důvodu výrazně ustoupily porosty druhu C. pseudophragmites zejména na Divoké Orlici. Tento proces je pravděpodobně zčásti způsoben také eutrofizací říčních aluvií.
Hospodářský význam a ohrožení. Tato vegetace nemá žádný hospodářský význam. Je ohrožená regulacemi říčních toků. Calamagrostis pseudophragmites patří mezi kriticky ohrožené druhy české flóry (Holub & Procházka 2000). Několik jejích historických výskytů, zejména na Labi a Orlici, zaniklo.