Athyrio-Piceetum je rozšířeno ve vyšších hercynských pohořích, Severních Alpách a Západních Karpatech. V Rakousku je uvádí Exner (in Willner & Grabherr 2007: 184–208) z Českého masivu a vzácněji i z Alp, z Polska J. M. Matuszkiewicz (2001) jako podjednotku v rámci jiných asociací ze Sudet i Západních Karpat. Je udáváno i ze Slovenska (P. Kučera 2012b). V České republice se Athyrio-Piceetum vyskytuje hojněji hlavně v sudetských pohořích (Hartmann & Jahn 1967, Jirásek 1996a), a to Jizerských horách (Sýkora 1971, Višňák 2012), Krkonoších (Vacek 1984, Wagnerová 1991, Jirásek 1996a, Gregor, nepubl., Skuhrovec, nepubl.), Orlických horách (Mikyška 1972, Gregor, Průša, vše nepubl.), na Králickém Sněžníku (Neuhäusl 1960a, Krahulec 1979, Jirásek 1996a), v Rychlebských horách (Neuhäusl 1960a) a Hrubém Jeseníku (J. Šmarda 1950, Neuhäusl 1960a, Bednář & Pěnčíková 1985, Průša 1985, Jirásek 1996a), jakož i v Moravskoslezských Beskydech (Sedláčková 1978, Jirásek 1996a, Malina 1997, Kočí, nepubl.). Vzácně byla tato asociace zaznamenána i na Klínovci v Krušných horách (Smejkal, nepubl.) a na Šumavě, zejména v okolí Černého jezera (Sofron & Štěpán 1971b, Nesvadbová & Sofron 1993) a v Trojmezenské hornatině (Jirásek1996a, Neuhäuslová 2001), kde však nebyly zaznamenány snímky s typickým druhovým složením.