Asociace Calystegio-Epilobietum je známa z nížinného až podhorského stupně Evropy, přičemž nejhojnější je v mírně teplých pahorkatinách. Doklady o jejím výskytu existují z Velké Británie (Rodwell 2000), Nizozemí (Westhoff & Den Held 1969, van ?t Veer et al. in Stortelder et al. 1999: 13–40), Německa (Müller in Oberdorfer 1993b: 135–277, Pott 1995, Rennwald 2000, Hilbig in Schubert et al. 2001: 172–184), Polska (Matuszkiewicz 2007), Slovenska (Jarolímek & Zaliberová in Valachovič 2001: 21–49), Rakouska (Mucina in Mucina et al. 1993: 203–251) a Rumunska (Mititelu & Dorca 1987). Dominantní druh Epilobium hirsutum má mnohem větší areál, zahrnující vedle Evropy i západní a střední Asii a severní Afriku (Meusel et al. 1978), a vzhledem ke své široké ekologické amplitudě se může zapojovat i do mnoha jiných typů vlhkomilné bylinné vegetace. V České republice je Calystegio-Epilobietum poměrně hojné na většině území státu s výjimkou horských poloh, pouze v teplých nížinách je jen řídce roztroušeno. Fytocenologických snímků přiřaditelných k této asociaci však z našeho území existuje jen velmi málo, a to z Teplicka (Láníková, nepubl.), Náchodska (Kopecký 1957), Šumavy (Matějková et al. 1996), Táborska (Douda 2003), Jindřichohradecka (Šumberová, nepubl.), Velkomeziříčska (Horáková, nepubl.), Boskovicka (Láníková, nepubl.), Vyškovska (Otýpková, nepubl.) a Břeclavska (Šumberová, nepubl.).