Netýkavka žláznatá pochází ze západního Himálaje (Slavík in Slavík et al. 1997: 230–240). V současné době se vyskytuje jako invazní rostlina především na Britských ostrovech a v severní a střední Evropě (Kowarik 2003, Weber 2003). Zavlečena však byla i do východní Evropy, temperátní Asie, Spojených států a na Nový Zéland (Weber 2003). Ze sousedních zemí jsou její porosty popisovány ve fytocenologické literatuře z Německa (Müller in Oberdorfer 1993b: 135–277, Pott 1995, Hilbig in Schubert et al. 2001: 172–184), Rakouska (Mucina in Mucina et al. 1993: 203–251), Slovenska (Jarolímek 1993, Jarolímek & Zaliberová in Valachovič 2001: 21–49) a jsou zmíněny i z Polska (Matuszkiewicz 2007). V České republice existují první záznamy o zplanění netýkavky žláznaté z konce 19. století (Slavík 1996, Slavík in Slavík et al. 1997: 230–240). Dnes jsou její porosty rozšířeny převážně v nížinách a pahorkatinách po celém území. Jsou vázány především na pobřeží a nivy řek. Postupné šíření netýkavky žláznaté během 20. století rekonstruovali na základě floristických dat P. Pyšek & Prach (1995a, b) a Slavík (1996). Větší počet fytocenologických snímků porostů s dominantní netýkavkou pochází například ze středních Čech (Hejda, nepubl.), z údolí řek Jihlavy, Oslavy, Svratky, Svitavy a z dalších oblastí jižní Moravy (Grüll & Vaněčková 1982, Vymyslický 2001), Olomouce (Tlusták 1990) a severní Moravy (Pilčík 1993).