Tato asociace byla poprvé rozlišena v jižním Německu (Oberdorfer 1957, Pott 1995). Platně popsána byla ze Slovenska (Vicherek 1968), kde byla i později podrobně studována (např. Mochnacký 1984, Valachovič et al. in Valachovič 2001: 347–373, Zaliberová & Májeková 2004). Dle současných znalostí je Cerastio-Ranunculetum v jižní polovině Slovenska dosti hojné, přičemž je rozšířeno od Borské a Podunajské nížiny na západě až po Východoslovenskou nížinu (Valachovič et al. in Valachovič 2001: 347–373, Šumberová & Hrivnák 2013). Porosty podobného druhového složení se uvádějí i ze severní Francie (Dupont & de Foucault 1994), Rakouska (Traxler in Grabherr & Mucina 1993: 197–212) a Rumunska (Bistrean et al. 2009) a jejich výskyt je pravděpodobný i v dalších zemích, např. v Maďarsku a na Ukrajině. Od nás nebylo Cerastio-Ranunculetum dosud uváděno a podařilo se je formálně rozlišit až s pomocí velkého souboru fytocenologických snímků z České republiky a Slovenska. Zatím bylo zaznamenáno jen vzácně, přičemž většina snímků pochází z nivy Moravy a Dyje a jejího nejbližšího okolí na Břeclavsku a Hodonínsku (Šumberová, nepubl., Vicherek, nepubl.). Ojediněle bylo toto společenstvo zaznamenáno v Českobudějovické pánvi (Šumberová, nepubl.), údaje bez fytocenologického snímku nebo snímky netypického druhového složení pocházejí z Horažďovicka (Šumberová, nepubl.) a Třeboňska (Husák, nepubl.).