Porosty této asociace jsou rozšířeny v Nizozemsku (Hommel et al. in Stortelder et al. 1999: 229–254), v severovýchodním a středním Německu (Heinken & Zippel 1999, Berg in Berg et al. 2004: 466, Heinken 2008), Polsku (J. M. Matuszkiewicz 2001), Lotyšsku (Bambe 2003), na Slovensku, kde jsou udávány z Borské nížiny jako Cladonio-Pinetum zahoricum (Ružička 1961), na Ukrajině (Solomaha 2008, Didukh et al. in Didukh et al. 2011: 143–199) a v evropské části Ruska (Bulohov & Solomešč 2003). Porosty uváděné pod jménem Cladonio-Pinetum z jižního Švédska a Finska (Dierßen 1996) jsou nově řazeny do boreálního svazu Cladonio stellaris-Pinion sylvestris Kielland-Lund ex Ermakov et Morozova 2011 a asociace Cladonio arbusculae-Pinetum sylvestris (Ermakov & Morozova 2011), do které patří i lišejníkové bory z Norska (Kielland-Lund 1981). U nás se tato asociace nejhojněji vyskytuje na písčitých sedimentech v severních, středních a východních Čechách, a to na Dokesku (Boublík, P. Petřík, Sádlo, Vondráček, vše nepubl.), Kokořínsku (Buršík, nepubl.) a v Českém ráji (Vondráček, nepubl.), dále pak v jižních Čechách na Třeboňsku a Soběslavsku (T. Kučera et al. 2006, Březina, Jiráček, Vokoun, vše nepubl.). V západních Čechách se tyto porosty nacházejí na písčitých zvětralinách (především žulových), a to na Tachovsku (Nový 1968, Majer, Nejedlý, Strejc, vše nepubl.), Plzeňsku (Mikyška 1944b, Plíva, nepubl.) a Jesenicku (Buršík, nepubl.). Roztroušené výskyty se nacházejí také v Pošumaví (Pišta 1982), na písčitých sedimentech u Dvora Králové (Gregor, nepubl.), vátých píscích v údolí Orlice u Třebechovic pod Orebem (Mikyška 1968) a v Adršpašsko-teplických skalách (Sýkora & Hadač 1984).