Asociace se vyskytuje ve většině zemí Evropy mimo Středomoří a arktickou oblast. Je udávána např. ze Skandinávie (Dierßen 1996), Velké Británie (Rodwell 2000), Francie (Julve 1993), Německa (Preising in Preising et al. 1997: 9–15, Oberdorfer in Oberdorfer 1998: 23–38, Hilbig in Schubert et al. 2001: 198–204, Berg & Wollert in Berg et al. 2004: 286–289), Švýcarska (Richard 1972), Rakouska (Mucina in Grabherr & Mucina 1993: 241–275), Polska (Matuszkiewicz 2007), Slovenska (Jurko & Peciar 1963, Valachovič in Valachovič et al. 1995: 15–41), Maďarska (Borhidi 2003), Rumunska (Coldea in Coldea 1997: 149–168) a Ukrajiny (Malynovs?kyj & Kričfalušij 2000). Na přirozených stanovištích se v České republice vyskytuje poměrně vzácně a maloplošně. Velkoplošné, hojné a druhově poměrně bohaté jsou jen porosty v Moravském krasu (zejména v jeho severní části; Kotouč 2003) a v Českém krasu (Sádlo, nepubl.). Dále se porosty přirozených stanovišť vyskytují v hlubokých údolích řek, např. Berounky, střední a dolní Vltavy, horní Jizery, odkud však vesměs nejsou doloženy fytocenologickými snímky (Sádlo, nepubl.). Mnohem hojnější je tato asociace na antropogenních stanovištích, kde se s ní setkáváme na většině území republiky. Větší počet fytocenologických snímků ze zdí existuje zejména z východních Čech (Duchoslav 2002) a širšího okolí Brna (Simonová 2004, 2008b).