Květnaté jedliny asociace Galio-Abietetum jsou známy ze Švýcarska (Keller et al. 1998), Německa (Müller in Oberdorfer 1992: 193–249, Pott 1995, Walentowski 1998, Rennwald 2000), Slovinska (Wraber 1959), Slovenska (Jarolímek et al. 2008) a druhovým složením a ekologií stanovišť podobné porosty jsou pod různými jmény udávány také z Rakouska (Zukrigl 1973, Wallnöfer in Mucina et al. 1993b: 283–337, Exner in Willner & Grabherr 2007: 184–208) a Polska (J. M. Matuszkiewicz 2001). V České republice jsou poměrně časté v Pošumaví a nižších polohách Šumavy (Pišta 1982, Sofron 1978, 1988, Grulich 2006b, Boublík 2007), Nízkém Jeseníku a Oderských vrších (Husová 1983, Labonková 1997, Boublík 2010a) a v moravských Karpatech, zejména Vsetínských vrších, Javorníkách, severní části Bílých Karpat a Vizovické vrchovině (J. Němec 2000, Boublík 2010a, b). Vzácněji se vyskytují v údolí Střely a Mže (Husová 1983, Nesvadbová et al. 1977, Boublík 2010a), u Konstantinových Lázní (Boublík 2010a), Jesenice na Rakovnicku (Buršík, nepubl.), na Křivoklátsku (Husová in Kolbek et al. 2003a: 187–201), v Českém krasu (Samek 1964), na Dobříšsku (Boublík 2010a), ve Středočeské pahorkatině (Březina, Buršík, Průša, nepubl.), na střední Sázavě (Průša, nepubl.), Blatensku (Buršík, nepubl.), Písecku (Vokoun, Březina, nepubl.), v údolí Vltavy a jejích přítoků (Samek 1957, Husová 1968b, 1969), údolí dolní Lužnice (Husová 1968b), Novohradských horách (Pišta, nepubl.), na Českomoravské vrchovině (Neuhäusl & Neuhäuslová-Novotná 1972a, 1979, Husová 1983, Boublík 2002, Boublík & Zelený 2007, Boublík 2010a), v severovýchodních Čechách (Mikyška 1972, Buršík, Gregor, nepubl.), Českomoravském mezihoří (Podhorník, nepubl.), podhůří Hrubého Jeseníku (J. Král, nepubl.), Moravském krasu (J. Šmarda 1967b), na Drahanské vrchovině (Boublík 2010a), v Litenčické pahorkatině (Kelbl, nepubl.) a Chřibech (Prudič, nepubl.).