fytocenologické snímky zaznamenané po roce 1975 | |
jen fytocenologické snímky zaznamenané do roku 1975 | |
pravděpodobný výskyt nedoložený fytocenologickými snímky |
Rozšíření asociace je vázáno na areál druhu Petasites hybridus, který je převážně středoevropský s přesahem na Apeninský a Balkánský poloostrov (Meusel & Jäger 1992). Devětsilová vegetace s Petasites hybridus je udávána z Německa (Müller in Oberdorfer 1993b: 135–277, Pott 1995, Hilbig in Schubert et al. 2001: 172–184), Rakouska (Mucina in Mucina et al. 1993: 203–251), Polska (Matuszkiewicz 2007), Slovenska (Jarolímek et al. 2002, Kliment & Jarolímek 2002), Maďarska (Borhidi 2003) i Rumunska (Coldea 1991, Sanda et al. 1999). U nás jsou porosty s devětsilem lékařským nejhojnější v podhůří pohraničních hor. Vyskytují se podél toků v Krušných horách, Slavkovském lese a Pošumaví (Sofron & Štěpán 1971), Lužických horách (Balátová-Tuláčková 1997), Podkrkonoší (Husáková & Guzikowa 1980), na Broumovsku (Hadač 1970, 1978b, Klimeš 1982), v Orlických horách (Kopecký 1974a, 1988a), Hrubém i Nízkém Jeseníku (Jančová 1997), Oderských vrších (Malý 1984), Moravskoslezských Beskydech a jejich podhůří (Adámková 1998, Chlapek 1998), Javorníkách, Hostýnských a Vsetínských vrších (Gogela 1971, Hájková 2000, Derková 2001), vzácně i v Bílých Karpatech (Hájek 1998, Bravencová 2003) a Moravském krasu (Balátová-Tuláčková et al. 1987), roztroušeně v podhorských oblastech východních Čech (Jirásek 1992, Duchoslav 2001b) i jinde. Rozšíření není dobře známo a u některých lokalit jde o výskyty na druhotných stanovištích, jejichž odlišení od primárních porostů je obtížné.