fytocenologické snímky zaznamenané po roce 1975 | |
jen fytocenologické snímky zaznamenané do roku 1975 | |
pravděpodobný výskyt nedoložený fytocenologickými snímky |
Tato asociace se vyskytuje převážně v atlantské oblasti západní Evropy a izolované lokality existují nebo kdysi existovaly v oblastech s lokálně příznivým klimatem ve střední Evropě a na Balkáně (Schäfer-Guignier 1994, Hejný in Moravec et al. 1995: 34–36, Kącki 2003). Pilularietum globuliferae bylo doloženo z Irska (Schoof-van Pelt 1973), Velké Británie (Schoof-van Pelt 1973), Francie (Corillion 1957, Schoof-van Pelt 1973), Nizozemska (Schoof-van Pelt 1973), Německa (Pott 1995, Oberdorfer & Dierßen in Oberdorfer 1998: 18–192, Rennwald 2000, Schubert et al. 2001a, Schubert in Schubert et al. 2001b: 241–247, Teppke & Berg in Berg et al. 2004: 135–142), Dánska (Schoof-van Pelt 1973, Lawesson 2004), jižního Švédska (Schoof-van Pelt 1973), Finska (Dierßen 1996), Polska (Matuszkiewicz 2007) a Chorvatska (Devillers & Devillers-Terschuren 2001a). V České republice existují historické údaje o výskytu této asociace v rybnících Vyšehrad a Starý Vdovec na Třeboňsku (Ambrož 1939a). Druh Pilularia globulifera byl v minulosti zjištěn i v rybníce Nový Vdovec v téže rybniční soustavě, údaje o početnosti však chybějí (Chán 1999, Ekrtová et al. 2008). V současnosti na Třeboňsku není znám žádný přirozený výskyt této asociace. Rostliny P. globulifera získané pěstováním materiálu britského původu byly vysazeny na pokusné plochy v pískovně u Domanína (Husák & Adamec 1998, Chán 1999). V roce 2007 byla nalezena nová lokalita s porosty asociace Pilularietum globuliferae v rybníce Karhov u Studené v Jihlavských vrších (Ekrtová et al. 2008).