Dominantní druh této asociace, Potamogeton friesii, má cirkumpolární rozšíření. Souvisle se vyskytuje v severních částech Evropy a Severní Ameriky a v některých oblastech Asie (Meusel et al. 1965, Hultén & Fries 1986, Kaplan in Štěpánková et al. 2010: 329–384); zde lze s velkou pravděpodobností očekávat i výskyt asociace Potametum friesii. Trvalé výskyty společenstva ve střední Evropě jsou většinou vázány na horská jezera (např. Ferrez et al. 2009) a jsou reliktního charakteru. Potametum friesii bylo zatím doloženo z Francie (Ferrez et al. 2009), Německa (Doll 1991b, Rennwald 2000, Schubert et al. 2001a, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 225–238, Berg et al. in Berg et al. 2004: 102–113), Polska (Tomaszewicz 1979, Matuszkiewicz 2007), Litvy (Korotkov et al. 1991, Balevičien&279; & Balevičius 2006) a Estonska (Miljan 1933). Mimo Evropu existují záznamy ze západní Sibiře (Kiprijanova 2000). Naše lokality se nacházely při jižní hranici rozšíření společenstva. Jediný fytocenologický snímek z České republiky byl zaznamenán v roce 1989 v rybníčku v bažantnici Amálie poblíž Lužné na Rakovnicku (Rydlo in Kolbek et al. 1999: 35–111). Rydlo (in Kolbek et al. 1999: 35–111) uvádí, že počátkem devadesátých let lokalitu navštívil ještě jednou, ale nezaznamenal žádné vodní makrofyty. Druh Potamogeton friesii byl v sedmdesátých až osmdesátých letech pozorován ještě na přehradní nádrži Rozkoš u České Skalice v severovýchodních Čechách (Krahulec et al. 1980, Krahulec 1989). V současnosti u nás není známa žádná lokalita této asociace a druh P. friesii je u nás nezvěstný (Holub & Procházka 2000, Kaplan in Štěpánková et al. 2010: 329–384). Opětovný výskyt této vegetace na vhodných stanovištích v České republice není však zcela vyloučen.