nové hledání »

Asociace MCA01

Schoenoplectetum lacustris Chouard 1924

Rákosiny se skřípincem jezerním

...

Legenda

  • fytocenologické snímky zaznamenané po roce 1975
  • jen fytocenologické snímky zaznamenané do roku 1975
  • pravděpodobný výskyt nedoložený fytocenologickými snímky

Druh Schoenoplectus lacustris je souvisle rozšířen v temperátní zóně Eurasie včetně Středomoří, v severní Evropě zasahuje i do zóny boreální. Vzácné výskyty v subtropech jsou vázány na horské oblasti (Khan et al. 2004á). Ostrůvkovitě je druh rozšířen i v severní a jižní Africe (Hultén & Fries 1986). á. Asociace Schoenoplectetum lacustris je uváděna z většiny zemí Evropy, od jižní Skandinávie a Pobaltí (Dierßen 1996á, Jermac?ne & Laivi?š 2001, Balevičien&279; & Balevičius 2006, Trei & Pedusaar 2006) přes severozápadní a západní Evropu (Spence in Burnett 1964: 306–425, Julve 1993, Rodwell 1995, Weeda et al. in Schaminée et al. 1995: 161–220, Ferrez et al. 2009)á, střední (Koch 1926, Balátová-Tuláčková et al. in Grabherr & Mucina 1993: 80–130, Pott 1995, Philippi in Oberdorfer 1998: 119–165, Rennwald 2000, Schubert et al. 2001a, Hilbig in Schubert et al. 2001b: 251–268, Oťaheľová et al. in Valachovič 2001: 51–183, Borhidi 2003, Gaberščik et al. 2003, Matuszkiewicz 2007) a východní Evropu (Nedelcu 1973, Klotz & Köck 1984, Korotkov et al. 1991, &350;tefan & Coldea in Coldea 1997: 54–94, Dubyna 2006á, Jamalov et al. 2004) po Pyrenejský (Rivas-Martínez et al. 2001), Apeninský (Venanzoni & Gigante 2000, Tomaselli et al. 2006, Lastrucci et al. 2010) a Balkánský poloostrov (Blaženčić & Blaženčić 1989, Kojić et al. 1998, Dimopoulos et al. 2005, Lakušić et al. 2005, Stančić 2007, 2010, Tzonev et al. 2009). Mimo Evropu byla tato vegetace fytocenologicky doložena z Indie (Khan et al. 2004, Jain et al. 2005), západní Sibiře (Kiprijanova 2005) a Jakutska (Mirkin et al. 1985, Gogoleva et al. 1987). V České republice se asociace Schoenoplectetum lacustris vyskytuje roztroušeně v nížinách a pahorkatinách po celém území státu, vzácně i v podhorském stupni (např. na Šumavě až v 730 m n. m.; Vydrová & Pavlíčko 1999). Hojnější je v rybničních oblastech a říčních nivách. Větší počet výskytů je doložen například z Ohře na Karlovarsku (Pivoňková & Rydlo 1992), Českého středohoří (Rydlo 2006c, e, h), okolí Prahy (Rydlo 2000a, 2006a), Křivoklátska (Rydlo in Kolbek et al. 1999: 35–111), Příbramska (Rydlo 2006a), Třeboňské pánve (Albrechtová 1995, Hroudová & Zákravský 1998b, Douda 2003), Vlašimska (Pešout 1996), Nymburska, Poděbradska a Kolínska (např. Rydlo 1990b, 1991a, 2002, 2005a, 2007b), Železných hor (Jirásek 1998), Svitavska (Štefka & Šeda 1984), Znojemska (Rydlo 1995b, Rydlo, nepubl.), dolního Podyjí a Pomoraví (Vicherek 1960, Vicherek et al. 2000) a Poodří (Koutecká 1980; bez přesné lokalizaceá). Velké porosty jsou však vzácné, ve většině případů jde o maloplošné výskyty (Rydlo 2005a, 2006a).


Citace: Šumberová K. (2011): Schoenoplectetum lacustris Chouard 1924. – In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation], p. 394–397, Academia, Praha.

© 2014–2019 Pladias – Citace: Pladias. Databáze české flóry a vegetace. www.pladias.cz

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací