V Evropě byly křoviny se Sambucus racemosa udávány pod různými jmény například z Francie (Julve 1993), Belgie (Lebrun et al. 1949), Německa (Diemont 1938, Tüxen 1950, Ulmann & Först 1980, Oberdorfer in Oberdorfer 1993: 299–328, Wittig & Walter 1999, Weber 1999), Rakouska (Mucina in Mucina et al. 1993a: 252–270, Exner & Willner in Willner & Grabherr 2007: 62–83), Polska (Faliński 1966, W. Matuszkiewicz 2007), Slovenska (Fajmonová 1981), Maďarska (Kovács 1961, Borhidi et al. 2012), Rumunska (Raţiu 1970, Coldea in Coldea 2012: 253–266) a Černé Hory (Blečić & Lakušić 1976). V České republice je tato asociace poměrně hojná v podhorských oblastech, ale její rozšíření je jen velmi omezeně doloženo fytocenologickými snímky, které pocházejí zejména z Ještědského hřbetu (P. Petřík 2000), Broumovska (Sýkora & Hadač 1984), Křivoklátska (Šmilauer 1990, Sádlo in Kolbek et al. 2003a: 41– 86), jižních Čech (Douda 2003), Železných hor (Neuhäuslová 1995) a východní části Českomoravské vrchoviny (Straková 2004).