Tato asociace je uváděna z celé střední i západní Evropy, např. z Nizozemí (Swertz et al. in Stortelder et al. 1999: 73–88), Německa (Passarge 1981, Oberdorfer in Oberdorfer 1993a: 299–328, Pott 1995, Rennwald 2000, Hilbig in Schubert et al. 2001: 168–171, Dengler & Wollert in Berg et al. 2004: 380–410), Rakouska (Mucina in Mucina et al. 1993: 252–270), Polska (Markowski 1982, Matuszkiewicz 2007), Slovenska (Jarolímek et al. 1997), Maďarska (Borhidi 2003) a Rumunska (Coldea 1991). V České republice je častá v nižších a středních polohách s rozsáhlejšími lesními kulturami (např. Džbán), v nichž se uplatňuje holosečné lesní hospodářství. Fytocenologickými snímky je doložena například z Krušných hor (Joza, nepubl.), Plzeňska (Sofron 1979), Křivoklátska (Neuhäuslová in Kolbek et al. 2001: 279–316), Šumavy (Matějková et al. 1996), Novohradských hor (Kučera 1966), Jindřichohradecka (Boublík & Kučera 2004), Bechyňska (Douda 2003), Klíče v Lužických horách (Sýkora 1972), Lužické kotliny (Višňák 1992), Ještědského hřbetu (Petřík 2000), Podkrkonoší (Hadač & Sýkora 1970, Neuhäuslová & Petřík, nepubl.), Chrudimska (Duchoslav 2001b), Železných hor (Neuhäuslová 1995), Lanškrounska (Jirásek 1992), Hrubého Jeseníku (Bureš & Burešová 1990), jihovýchodního okraje Českomoravské vrchoviny a z Drahanské vrchoviny (Straková 2004), Hostýnských vrchů (Procházková 1996) a Moravskoslezských Beskyd (Chlapek 1998).