fytocenologické snímky zaznamenané po roce 1975 | |
jen fytocenologické snímky zaznamenané do roku 1975 | |
pravděpodobný výskyt nedoložený fytocenologickými snímky |
Rozšíření této asociace není vzhledem k jejímu neustálenému vymezení v dosavadních středoevropských fytocenologických pracích zcela jasné. Vyskytuje se na bavorské a rakouské straně Šumavy (Braun-Blanquet et al. 1939, Seibert in Oberdorfer 1992: 53–80, Wallnöfer in Mucina et al. 1993b: 283–337, Exner in Willner & Grabherr 2007: 184–208), v Harzu (Schubert et al. 2001a), v Polsku v pohoří Babia Góra (J. M. Matuszkiewicz 2001) a pravděpodobně i ve slovenských Západních Karpatech (Magic in Michalko et al. 1986: 122–123). Stejně tak je patrně zastoupena v dalších rakouských, německých a polských pohořích při hranici s Českou republikou. V České republice je rozšířena roztroušeně v horských oblastech, ale místy se nachází i ve vyšších pahorkatinách a pánvích. Na větších rozlohách se vyskytuje zejména na Šumavských pláních a v kotlině horní Vltavy (Sofron 1981, Neuhäuslová 2001). Fytocenologickými snímky je doložena z Českého lesa (Sofron 1990), Slavkovského lesa (Sofron 1981, Tichý, nepubl.), Smrčin (Martínek & Martínková 2007), Krušných hor (Sofron 1981, Klinka, Prchal, Prošek, vše nepubl.), Brd (Sofron 1998), Šumavy a Pošumaví (Sofron 1981, Nesvadbová et al. 1994b, Linhart 2000, Hladilin, Kurz, Neuhäuslová, Pišta, Vokoun, Vorel, vše nepubl.), Novohradských hor (S. Kučera 1966, Pišta, nepubl., Vokoun, nepubl.), Třeboňska (Březina, Jiráček, Vokoun, vše nepubl.), Písecka (Herben 1977), Bechyňska a Táborska (Vokoun, nepubl.), Jindřichohradecka (Březina, Jiráček, Podhorník, vše nepubl.), Posázaví (Buršík, nepubl., Podhorník, nepubl.), Železných hor (Neuhäusl, nepubl.), Žďárských vrchů (Neuhäusl 1975, Jirásek 1996a), Kokořínska (K. Mráz 1959), Labských pískovců (Smejkal, Vondráček, Voráčková, vše nepubl.), podhůří Lužických hor (Sýkora 1972, Skuhrovec, nepubl.), z Jizerských hor (Sýkora 1971, Višňák 2012, Skuhrovec, nepubl.), Krkonoš a Podkrkonoší (Gregor, nepubl.), Adršpašsko-teplických skal (Gregor, nepubl.), Orlických hor (Gregor, nepubl.), Hrubého Jeseníku (Bureš, nepubl.) a Moravskoslezských Beskyd (Duda 1949, Viewegh 1994).