fytocenologické snímky zaznamenané po roce 1975 | |
jen fytocenologické snímky zaznamenané do roku 1975 | |
pravděpodobný výskyt nedoložený fytocenologickými snímky |
Ve své typické podobě se Trichophoro-Sphagnetum compacti vyskytuje v boreální zóně Skandinávie (Warén 1926, Dierßen 1996), v jižní Skandinávii je však vázáno na vyšší polohy. Udáváno je také z Pobaltí (Korotkov et al. 1991). Hojné je v Alpách (Krisai 1966, Steiner 1992, Gerdol & Tomaselli 1997, Dierßen in Oberdorfer 1998: 173–304), kde jsou však porosty často ochuzeny o arkticko-boreální druhy a naopak obohaceny o některé nevrchovištní druhy. To vede k rozdílné klasifikaci těchto porostů v rámci třídy Oxycocco-Sphagnetea středoevropskými autory. Právě v horách střední Evropy má tato vegetace exklávní refugiální výskyt na jižní hranici areálu. Pouze fragmentárně je vyvinuta na Slovensku (Šoltés et al. in Valachovič 2001: 275–296) a pravděpodobně chybí v subalpínském stupni Východních a Jižních Karpat (Coldea in Coldea 1997: 136–140, Malinovsky & Kricsfalusy 2000: 120–125). Porosty se Sphagnum compactum a Trichophorum cespitosum na Balkáně nejsou vrchovištního charakteru a patří do třídy Scheuchzerio palustris-Caricetea nigrae (Hájková et al. 2006). U nás se Trichophoro-Sphagnetum compacti vyskytuje pouze v subalpínském stupni Krkonoš, a to na Pančavské a Labské louce a na Úpském rašeliništi (Hadač & Váňa 1967, 1969), zatímco na níže položeném Černohorském rašeliništi chybí.