Vaccinio-Quercetum se pravděpodobně nachází ve většině zemí střední Evropy, mnohde však nebývá odlišováno od ostatních typů acidofilních doubrav. Udáváno je z Německa (Pallas 1996, Schubert in Schubert et al. 2001b: 69–72) a Slovenska (Jarolímek et al. 2008). U nás se brusnicové doubravy roztroušeně vyskytují v západní polovině státu, zatímco z Moravy a Slezska pochází jen málo údajů. Největší počet lokalit je znám ze severovýchodní části České tabule, především z okolí Bělé pod Bezdězem (Vondráček, nepubl.), Českého ráje a Turnovska (Petříček, Skuhrovec, Vondráček, vše nepubl.), Královédvorska (Gregor, nepubl., Rejmond, nepubl.) a východního Polabí – zde zejména z území terasových štěrkopísků na Pardubicku a v dolním Poorličí (Mikyška 1968, Buchta, nepubl., Gregor, nepubl.). Další významnou oblastí výskytu jsou jižní Čechy, od Táborska (Douda 2003, Březina, Durdík, Vokoun, vše nepubl.) přes Třeboňskou a Českobudějovickou pánev (Březina, Jiráček, Pišta, Vokoun, vše nepubl.) po podhůří Novohradských hor (Pišta, nepubl.) a údolí horní Vltavy (Zelený 2008, Grulich, nepubl.). Větší počet údajů pochází také z Plzeňska, Brd a Křivoklátska (Neuhäuslová in Kolbek et al. 2003a: 224–243, Nejedlý, Průša, Zelenková, vše nepubl.), Černokostelecka (Zelenková, nepubl.), Džbánu (Cipra, nepubl.), Polomených hor (Buršík, nepubl., Vondráček, nepubl.), Českého středohoří (Klika 1936, Vondráček, nepubl.) a Železných hor (Wagnerová 1976, Neuhäusl & Neuhäuslová-Novotná 1979). Jednotlivé lokality byly zaznamenány v Krušných horách (Strejc, nepubl.), Děčínských stěnách (Vondráček, nepubl.), Šluknovské pahorkatině (Skuhrovec, nepubl.), na středním toku Vltavy (Boublík, nepubl.), v Hornosázavské pahorkatině (Gregor, nepubl.), Rychlebských horách (Bednář, nepubl., Hédl, nepubl.), Hanušovické vrchovině (J. Král, nepubl.), na severním úpatí Nízkého Jeseníku (Satora, nepubl.), v Podbeskydské pahorkatině (Satora, nepubl.), okolí Letovic (Pavlíčková 1999) a středním Podyjí (Kelbl, nepubl.). Z části jde zřejmě o porosty vzniklé pěstováním dubu. Vzhledem k tomu, že se brusnicové doubravy mohou vyskytovat maloplošně v mozaice s jinými typy acidofilních doubrav a borů, lze očekávat, že další výzkum přinese nové poznatky o jejich rozšíření v České republice.