nové hledání »

Asociace XBC01

Aphano arvensis-Matricarietum chamomillae Tüxen 1937

Acidofilní plevelová vegetace v mírně teplých oblastech s heřmánkem pravým

Struktura a druhové složení. Aphano-Matricarietum vytváří dvouvrstevné až třívrstevné porosty. Největší biomasa je koncentrována v dolní vrstvě, ve které se obvykle vyskytují Anthemis arvensis, Galeopsis tetrahit s. l., Matricaria discoidea, M. recutita, Tripleurospermum inodorum, Vicia hirsuta a jiné druhy s širokou ekologickou amplitudou. V nejvyšší vrstvě, která převyšuje i plodinu, se nacházejí trávy, jako jsou Agrostis stolonifera a Apera spica-venti, a také Centaurea cyanus, Papaver rhoeas a Vicia angustifolia. Oproti asociaci Spergulo arvensis-Scleranthetum annui se tato asociace liší častější přítomností druhů Apera spica-venti, Aphanes arvensis, Centaurea cyanus, Matricaria recutita a Vicia hirsuta. Na plochách o velikosti 10–100 m² se vyskytuje zpravidla 25–35 druhů cévnatých rostlin. Mechové patro je často přítomno. Jeho nejčastějšími druhy jsou Ceratodon purpureus, Eurhynchium hians a Pohlia nutans.

Stanoviště. Porosty této asociace se vytvářejí v ozimých obilninách i jařinách, na úhorech a méně často v okopaninách. Charakteristický je výskyt v mírně teplých oblastech v kolinním až suprakolinním stupni (Bornkamm & Eber 1967, Hilbig 1973, Mochnacký 1984) na rovinách nebo mírných svazích. Vystupují však i do nadmořských výšek kolem 800 m. Vyvíjejí se na lehkých písčitohlinitých až hlinitých půdách, které mají mírně kyselou půdní reakci.

Dynamika a management. Společenstvo je optimálně vyvinuto v létě a na lokalitě vytrvává do žní. Po sklizni již nedochází k úplné obnově druhového složení, i když mnohé druhy, zvláště z nižší vrstvy, stále vytrvávají a vegetativně se obnovují. Na jaře této asociaci na stejné lokalitě předcházejí jarní asociace Erophilo vernae-Arabidopsietum thalianae (varianta Erophila verna) nebo Veronicetum hederifolio-triphylli (varianta Veronica sublobata). Při střídání plodin alternuje s asociací Veronico-Lamietum hybridi, která se vyskytuje v okopaninách.

Variabilita. Lze rozlišit dvě varianty:

Varianta Papaver rhoeas (XBC01a) se vyskytuje v mírně teplých oblastech v nadmořských výškách 300–400 m, především v Českém masivu. Vyznačuje se zastoupením teplomilných druhů (např. Consolida regalis, Geranium pusillum a Papaver rhoeas) a druhů kvetoucích hlavně na jaře (např. Arabidopsis thaliana, Fumaria officinalis a Papaver dubium). Kropáč (2006) rozlišil pět skupin, z nichž lze s touto variantou ztotožnit skupiny Consolida regalis a Papaver argemone. Podobně byly v jiných územích teplomilnější varianty asociace popsány jako subasociace A. a.-M. c. euphorbietosum exiguae Meisel 1967 (např. Mucina in Mucina et al. 1993: 110–168).

Varianta Spergula arvensis (XBC01b) zahrnuje porosty, ve kterých jsou přítomny vlhkomilné druhy (např. Gnaphalium uliginosum, Juncus bufonius, Persicaria lapathifolia, P. maculosa, Ranunculus repens) nebo acidofilní plevele Raphanus raphanistrum, Scleranthus annuus a Spergula arvensis. Vystupuje i do vyšších poloh a kromě teplých nížin a nejvyšších horských oblastí se vyskytuje na celém území České republiky. Tato varianta má podobné rozšíření jako asociace Spergulo arvensis-Scleranthetum annui, se kterou vytváří v horských polohách přechodné porosty. Ze skupin, které uvádí Kropáč (2006), odpovídají této variantě skupiny Persicaria hydropiper, Rumex acetosella a Spergula arvensis. Dále lze s touto variantou ztotožnit subasociaci A. a.-M. c. scleranthetosum annuae Oberdorfer 1957 (G. Müller 1964, Meisel 1973, Mucina in Mucina et al. 1993: 110–168) a geografickou rasu Galeopsis tetrahit s. l., kterou rozlišil ve větších nadmořských výškách Hilbig (1973).

Hospodářský význam a ohrožení. Dominance druhů Apera spica-venti, Matricaria discoidea, M. recutita nebo Tripleurospermum inodorum nutí zemědělce k časté aplikaci herbicidů. Tyto druhy mohou kromě plodiny potlačovat i vývoj ostatních plevelů, zvláště v nižších vrstvách porostu. Společenstvo není ohroženo, obsahuje však četné ohrožené plevele (např. Kickxia elatine a Odontites vernus subsp. vernus), z nichž některé jsou i mírně bazifilní a teplomilné. Některé vzácnější druhy (např. Aphanes arvensis) mohou být odolné vůči herbicidním postřikům.


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací