Svaz zahrnuje porosty s dominancí statných druhů trav třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa), méně často bezkolence modrého (Molinia caerulea) a metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa). Tyto trávníky se u nás vyskytují na větších plochách převážně na jihovýchodně orientovaných, závětrných svazích a na chráněných místech v subalpínském stupni vysokých sudetských pohoří. Typickými stanovišti jsou svahy v karech. Půdy jsou často kamenité, přesto však hluboké a dostatečně zásobené vodou i živinami. Nejčastěji jde o podzoly, ale vzácněji i o alpínské půdní formy.

Celkové rozšíření vegetace svazu Calamagrostion villosae není dostatečně známo. Vegetace třtinových niv s druhem Calamagrostis villosa je udávána z Alp (Lippert 1966, Karner & Mucina in Grabherr & Mucina 1993: 468–505, Pott 1995, Ellenberg 1996), Karpat (Krajina 1933, Hadač 1956, Kliment 1997, Coldea 1997) i z jižního Uralu (Ishbirdin et al. 1996). V České republice je vegetace svazu Calamagrostion villosae rozšířena zejména nad horní hranicí lesa v Krkonoších, na Králickém Sněžníku a v Hrubém Jeseníku. Fragmentárně vyvinuté druhově chudé porosty postrádající diagnostické druhy byly zaznamenány i na několika málo místech na Šumavě (Sofron & Štěpán 1971).

Jeník et al. (1980) popsali z Hrubého Jeseníku svaz Poo chaixii-Deschampsion cespitosae, do kterého zařadili společenstva s dominantní Deschampsia cespitosa v mělkých a vlhkých terénních sníženinách nad horní hranicí lesa. Tento svaz však nemá vlastní diagnostické druhy a spíše spadá do rozsahu variability svazu Calamagrostion villosae, s nímž jej Kočí (2001a) na základě syntaxonomické revize ztotožnil.

Kromě níže popsaných asociací s vyhraněnými diagnostickými druhy uvádí Jeník (in Moravec et al. 1995: 18–22) ve svazech Calamagrostion villosae a Poo chaixii-Deschampsion cespitosae další asociace, které v tomto přehledu nebyly převzaty, protože zahrnují spíše jen ochuzené a negativně diferencované porosty. Jde o Sileno vulgaris-Calamagrostietum villosae Jeník et al. 1980, Avenello flexuosae-Calamagrostietum villosae Šmarda 1950 a Bistorto-Deschampsietum alpicolae (Zlatník 1925) Burešová 1976. Asociace Avenastro planiculmis-Poëtum chaixii Šmarda 1950 byla popsána na základě jediného, druhově velmi bohatého snímku (Šmarda 1950), který svým složením odpovídá současně několika dnes rozlišovaným asociacím. Proto ji považujeme za nomen dubium (Kočí 2001a).