Struktura a druhové složení. Převážná část porostů této asociace v České republice jsou rašelinné louky s poměrně velkou pokryvností cévnatých rostlin (60–95 %), mezi kterými převažují nízké ostřice (Carex demissa, C. echinata, C. nigra a C. panicea) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Z vysokých ostřic se častěji vyskytuje jen Carex rostrata. Kvůli relativně dobré přístupnosti živin a občas poklesající hladině vody se v porostech uplatňují i další skupiny rostlin, například sítiny (Juncus conglomeratus, J. effusus a J. filiformis), přesličky (např. Equisetum palustre), trávy a biky (např. Agrostis canina, Anthoxanthum odoratum, Briza media, Festuca rubra, Luzula campestris, L. sudetica a Nardus stricta) a zejména dvouděložné byliny (např. Caltha palustris, Cirsium palustre, Dactylorhiza majalis, Galium uliginosum, Potentilla erecta, Stellaria palustris, Tephroseris crispa a Viola palustris). Druhová bohatost bylinného patra je proto mimořádně velká – na ploše o velikosti 16 m² se může vyskytnout až 50 druhů cévnatých rostlin; nejčastěji zde roste 20–30 druhů. V mechovém patře se vyskytuje nejčastěji 2–8 druhů. V porostech chybějí kalcikolní druhy typické pro vápnité slatiny, druhy narušovaných rašelin a vysoké ostřice boreálního rozšíření. Mechové patro může být zapojené a pokrývat celý povrch půdy, ale na přeplavovaných lokalitách nebo pod souvislým zápojem cévnatých rostlin může být vyvinuto jen fragmentárně. Mohou převládat rašeliníky (nejčastěji Sphagnum subsecundum a S. teres), ale i jiné mechy (např. Aulacomnium palustre, Bryum pseudotriquetrum, Climacium dendroides, Philonotis fontana, Straminergon stramineum, Warnstorfia exannulata, na sušších místech Rhytidiadelphus squarrosus a na živinami bohatých stanovištích Calliergonella cuspidata a druhy rodu Plagiomnium).
Stanoviště. Společenstvo osídluje rašelinné louky v plochých nebo mírně svažitých terénech, kterými voda buď protéká, nebo zde stagnuje (Rybníček in Rybníček et al. 1984: 15–68). Pokud se koncentrace vápníku pohybuje mezi 5 a 15 mg.l–1 a pH mezi 5 a 6, pak se může vyskytnout i přímo na pramenném vývěru. Vzácněji vystupuje až na hranici montánního a subalpínského stupně, kde se vyskytuje i na člověkem neovlivňovaných stanovištích. Hladina vody v období sucha poklesá asi do hloubky 20 cm (Rybníček in Rybníček et al. 1984: 15–68). Půdním typem je glej s tenkou vrstvou náslatě. Reakce prostředí je slabě kyselá a většinou neklesá pod pH 5 (Rybníček 1974, Hájek et al. 2006a, J. Navrátilová et al. 2006), při kterém by už docházelo k uvolňování vodíkových iontů, železa a hliníku a druhová bohatost by prudce poklesla (Tyler 2003). Koncentrace minerálů ve vodě odpovídá konduktivitě vody v rozmezí asi 50–100 µS.cm–1. Mělký rašelinný horizont, rozkolísaná hladina podzemní vody a velký podíl minerálních částic předurčují hojné zastoupení lučních druhů náročnějších na obsah živin.
Dynamika a management. Porosty této asociace vznikly na místě původních porostů vlhkomilných dřevin, případně na okrajích rybníků nebo kolem pramenných vývěrů obnažených na sesuvech. Bez občasného kosení nebo odstraňování náletových dřevin zarůstají dřevinami. Při povrchovém odvodnění nebo obohacení živinami mohou vznikat společenstva svazu Calthion palustris, při trvalém přeplavení i společenstva svazu Magno-Caricion elatae. Za určitých podmínek, například při větším přísunu fosforu na stanovištích trvale zásobených železem bohatou vodou, může docházet k expanzi rašeliníku Sphagnum flexuosum, okyselení a sukcesi ke společenstvům svazu Sphagno-Caricion canescentis (Hájek et al. 2002).
Variabilita. Lze rozlišit dvě varianty:
Varianta Eriophorum angustifolium (RBC01a) osídluje trvale mokrá stanoviště a je vymezena přítomností Carex demissa, C. rostrata, Lysimachia vulgaris, Pedicularis sylvatica a mechy Philonotis fontana, Sphagnum teres a Straminergon stramineum.
Varianta Deschampsia cespitosa (RBC01b) se vyskytuje na sušších stanovištích a vymezují ji Bistorta major, Cardamine pratensis, Carex ovalis, Deschampsia cespitosa, Rumex acetosa a Rhytidiadelphus squarrosus. Zahrnuje i přechodné porosty k asociaci Junco effusi-Molinietum caerulae ze svazu Molinion caeruleae.
Hospodářský význam a ohrožení. Porosty této asociace sloužívaly jako jednosečné louky, které mohly být v suchých obdobích i přepásány. Poskytovaly seno vhodné k podestýlce nebo zkrmení ve směsi s hodnotnějším lučním senem. Stanoviště blízko usedlostí byla někdy povrchově odvodněna nebo přihnojována, čímž se podpořilo zastoupení dvouděložných bylin a trav. V současnosti porosty ztrácejí hospodářský význam. Jejich poslední zbytky postupně zanikají nebo se sukcesně mění vlivem poklesu hladiny podzemní vody, eutrofizace, hloubení rybníčků a tůní nebo zalesňování. V současnosti má asociace hlavní význam pro ochranu biodiverzity. Vyskytuje se zde větší množství chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Mnohé rašelinné louky této asociace jsou územně chráněny kvůli výskytu vstavačovitých rostlin (hlavně Dactylorhiza fuchsii a D. majalis) a rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia).