Struktura a druhové složení. Vysokokmenné lesy s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica) a pravidelnou příměsí habru obecného (Carpinus betulus) a dubu zimního (Quercus petraea agg.), vzácněji lípy srdčité (Tilia cordata), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), jedle bělokoré (Abies alba) a dalších dřevin. Keřové patro tvoří zmlazující dřeviny stromového patra a jeho rozvoj určují hospodářské fáze lesa. Bylinné patro bývá dobře vyvinuto, pokud není příliš zastíněno nadrostem; typické jsou monodominantní porosty ostřice chlupaté (Carex pilosa). Asociace se vyznačuje výskytem druhů vázaných na mezofilní listnaté lesy s areálem omezeným na střední až jihovýchodní Evropu (Hacquetia epipactis a Symphytum tuberosum), případně s východním rozšířením v rámci České republiky (Euphorbia amygdaloides a Galium intermedium). V bylinném patře se pravidelně vyskytují Asarum europaeum, Brachypodium sylvaticum, Galeobdolon luteum agg., Galium odoratum, Lathyrus vernus, Melica uniflora, Mercurialis perennis, Milium effusum, Pulmonaria officinalis agg. a Viola reichenbachiana. V porostech se obvykle vyskytuje 20–30 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 400 m2. Mechové patro bývá vyvinuto jen slabě.
Stanoviště. Tato asociace je ve srovnání s jinými bučinami vázána na mírně teplejší a mezotrofní stanoviště. Vyskytuje se v kolinním až montánním stupni, obvykle v nadmořských výškách 300–600 m (vzácně až do 800 m), nejčastěji na plochých hřbetech a mírných svazích různých orientací. Geologickým podkladem jsou obvykle flyšové sedimenty a sprašové hlíny, na nichž se vyvíjejí mírně kyselé kambizemě, hnědozemě a luvizemě. Půdy jsou spíš jemnozrnné, středně zásobené živinami a vodou a mohou být mírně vysychavé. Humusovou formou je obvykle moder.
Dynamika a management. Tyto lesy jsou nejméně několik set let silně ovlivňovány hospodářskými zásahy. Mimo těžbu dřeva se pravděpodobně významně uplatňovala lesní pastva dobytka a hrabání opadu. Formy hospodaření významně závisely na vlastnictví lesních pozemků a dnes je velmi obtížné zjistit, jaká kombinace hospodářských vlivů a ve které době mohla přispět ke vzniku porostů této asociace. K rozvoji bylinného patra s dominantní ostřicí chlupatou patrně přispívá občasné, ne však příliš časté prosvětlování stromového patra a narušování porostů. Převážná většina porostů této asociace dnes podléhá běžnému hospodářskému režimu vysokého lesa s obmýtím nejméně 80 let.
Hospodářský význam a ohrožení. Porosty této asociace představují jeden ze zdrojů kvalitního bukového dřeva. Kromě toho poskytují lipové, dubové a habrové dřevo. Mají i rekreační význam. Ohroženy mohou být v menší míře převodem na kultury smrku. Tato vegetace je potenciálně náchylná k ochuzení diverzity vlivem dusíkatých spadů.