Asociace se vyskytuje od jižního Německa, odkud byla popsána (Oberdorfer 1957), přes Rakousko (Wallnöfer in Mucina et al. 1993b: 85–236) po Západní Karpaty (Jarolímek et al. 2008). Je udávána i z Chorvatska (Trinajstić & Franjić 1999). Některé novější přehledy vegetace Německa (Müller in Oberdorfer 1992: 193–249, Schubert in Schubert et al. 2001b: 46–100), Rakouska (Willner in Willner & Grabherr 2007: 144–166) a Polska (J. M. Matuszkiewicz 2001) však tuto asociaci nerozlišují. V České republice je výskyt této asociace omezen na východní okraj Českého masivu a moravské Karpaty, kde osídluje hlavně nižší polohy. Fytocenologickými snímky je doložena zejména z Moravského krasu (Boublík, nepubl.), Chřibů (Neuhäusl & Neuhäuslová 1968, Moravec 1977, Havlová 2000), Hostýnských vrchů (Kuželová 1999) a Bílých Karpat (Moravec 1977, Kubíková & T. Kučera 1999, J. Němec 2000). Zaznamenána byla také v Oderských vrších (vojenský prostor Libavá; Labonková 1997), na Drahanské vrchovině (Moravec 1977) a v Moravskoslezských Beskydech (Moravec 1974). Ekologicky podobné bučiny s dominantní ostřicí chlupatou lze nalézt rovněž v několikazápadnějších územích Českého masivu, jako je Třeboňsko (Boublík et al. 2007c) a střední Podyjí (Chytrý & Vicherek 1995). V nich však schází většina diagnostických druhů, a proto tyto porosty, stejně jako některé mezotrofní bučiny s větší pokryvností ostřice chlupaté (Galio odorati-Fagetum sylvaticae, varianta Carex pilosa), do asociace Carici pilosae-Fagetum neřadíme.