Struktura a druhové složení. Jde o zapojené, většinou dvouvrstevné porosty s dominantní krabilicí zlatoplodou (Chaerophyllum aureum), kterou s velkou pokryvností doprovázejí širokolisté byliny bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Pravidelně jsou přítomny i další nitrofilní druhy z čeledi Apiaceae (např. Anthriscus sylvestris a Heracleum sphondylium), trávy (např. Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Elytrigia repens a Poa pratensis s. l.) a některé ruderální druhy (např. Artemisia vulgaris, Cirsium arvense a Galium aparine). V přízemní vrstvě se s malou pokryvností vyskytují např. Achillea millefolium, Geum urbanum, Lolium perenne a Taraxacum sect. Ruderalia. V porostech se zpravidla vyskytuje 10–20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 10–25 m². Mechové patro obvykle není vyvinuto.
Stanoviště. Asociace Chaerophylletum aurei se vyvíjí na polostinných nebo výslunných stanovištích na okrajích cest a polí, v silničních příkopech, na narušených březích potoků a řek, v lemech křovin, ale i na ruderálních stanovištích přímo v lidských sídlech, např. na okrajích skládek v obcích. Půdy jsou většinou čerstvě vlhké, humózní, hlinité nebo hlinitopísčité a obohacené dusíkatými látkami. Často jsou bazické. Společenstvo se svým vzhledem a stanovištními nároky podobá asociaci Chaerophylletum aromatici, která je jeho geografickým vikariantem v kontinentálnějších oblastech (Mucina in Mucina et al. 1993: 203–251, Müller in Oberdorfer 1993b: 135–277, Pott 1995, Hilbig in Schubert et al. 2001: 172–184).
Dynamika a management. Krabilice zlatoplodá (Chaerophyllum aureum) je konkurenčně silný druh s širokou ekologickou amplitudou. Porosty s její dominancí osídlují různé typy půd a snášejí časté narušování, dokonce i pravidelnou seč. Díky těmto vlastnostem se expanzivně šíří na stanovištích ovlivněných člověkem. Fenologické optimum má v létě.
Variabilita. Floristické složení porostů se liší zejména podle vlhkostních podmínek a obsahu dusíku v půdě. Lze rozlišit tyto varianty:
Varianta Arrhenatherum elatius (XDE04a) zahrnuje porosty s větším zastoupením lučních bylin a trav, které se často vyvíjejí na sušších půdách v kontaktu s loukami třídy Molinio-Arrhenatheretea. S větší stálostí se vyskytují například druhy Agrostis capillaris, Alopecurus pratensis, Arrhenatherum elatius, Crepis biennis, Galium album subsp. album, Knautia arvensis a Lathyrus pratensis. Podobné porosty popsali v Německu Hilbig et al. (1972) jako subasociační skupinu Arrhenatherum elatius.
Varianta Urtica dioica (XDE04b) se vyvíjí na antropicky silněji ovlivněných a vlhčích stanovištích s lepší přístupností dusíku. Zastoupeny jsou širokolisté nitrofilní byliny (např. Anthriscus sylvestris, Arctium tomentosum, Geum urbanum, Lamium album, Rumex obtusifolius a Urtica dioica) a trávy (např. Agrostis stolonifera, Elymus caninus, Lolium perenne a Poa palustris) a uplatňují se i některé jednoleté ruderální druhy (např. Galium aparine). Obdobné porosty popsal Müller (in Oberdorfer 1993b: 135–277) jako subasociaci C. a. lamietosum albi Müller in Oberdorfer 1993, kterou považuje za přechodnou k vegetaci svazu Arction lappae.
Hospodářský význam a ohrožení. Expanzivní šíření porostů s dominující krabilicí zlatoplodou bylo v poslední době zaznamenáno například v silničních příkopech na Křivoklátsku (Dostálek et al. in Kolbek et al. 2001: 164–278). Tyto porosty se vyznačují bohatou produkcí diaspor a mohou působit zaplevelení přilehlých lučních společenstev. Lze je omezovat pravidelným kosením. Ve společenstvu se zpravidla nevyskytují žádné ohrožené druhy, a pro ochranu biodiverzity nemá tedy význam.