Svaz zahrnuje mezofilní akátové porosty, které na příznivých stanovištích mohou dosahovat výšky až 25 m. Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) je výraznou dominantou stromového patra a často jeho jediným druhem. Obvyklou příměs tvoří druhy třídy Carpino-Fagetea. Keřové patro je zpravidla dobře vyvinuto. Kromě vysokých keřů (např. Crataegus monogyna s. l., Euonymus europaeus, Rhamnus cathartica a Sambucus nigra) a zmlazujících se stromů jsou časté nízké keře (zejména Ribes uva-crispa) a polokeře (hlavně Rubus fruticosus agg.). Na sušších stanovištích se dále vyskytuje Cornus sanguinea, Ligustrum vulgare nebo Prunus spinosa. V bylinném patře je hojná druhově bohatá skupina mezofilních ruderálních druhů, které se místy expanzivně šíří (např. Anthriscus cerefolium, A. sylvestris, Chelidonium majus, Galium aparine a Urtica dioica). Na obnaženou půdu na sesuvech, u pat vývratů a na místech narušených zvěří nebo lesnickými zásahy často invaduje Impatiens parviflora. Bylinné patro má buď podobu mozaiky několika různých kodominant, nebo převládá jedna silná dominanta. Mechové patro obsahuje běžné lesní druhy, ale ve srovnání se sousedícími přirozenými lesy jsou hojnější epifytické druhy. Na vlhčích, polostinných, živinami bohatších místech s vrstvou humusu, kde mechové patro dosahuje pokryvnosti až 65 %, často dominuje Brachythecium rutabulum. Na holé, zastíněné půdě dále roste např. Atrichum undulatum, Brachytheciastrum velutinum, Plagiomnium cuspidatum, Polytrichum formosum a Plagiothecium denticulatum.
Akátové porosty svazu Chelidonio-Robinion se vyznačují dvěma výraznými fenologickými aspekty. Časně jarní aspekt tvoří zejména geofyty a efemérní terofyty (např. Ficaria verna, Gagea spp., Holosteum umbellatum, Microthlaspi perfoliatum, Stellaria media, Valerianella locusta a Veronica sublobata). Pozdní jarní aspekt utvářejí statné širokolisté hemikryptofyty (Anthriscus sylvestris, Arctium minus, Ballota nigra, Chaerophyllum temulum, Chelidonium majus aj.), nízké vytrvalé byliny a trávy (např. Avenella flexuosa, Geum urbanum, Lamium maculatum a Poa nemoralis) nebo jednoleté druhy (např. Impatiens parviflora a Galeopsis tetrahit), z nichž některé se chovají jako liány (např. Fallopia convolvulus, F. dumetorum a Galium aparine). Druhá polovina vegetačního období je již bez nápadných dominant a bylinné patro je ochuzeno o většinu jednoletých druhů i geofytů. Velká část rostlin je v té době již suchá.
Svaz se vyskytuje ve všech středoevropských zemích, ale jeho areál nelze vzhledem k nejednotnému pojetí klasifikace akátin vymezit přesněji. Na území České republiky je rozšířen na nejrůznějších stanovištích ve svažitém i rovinatém terénu až do nadmořské výšky 480 m.