Struktura a druhové složení. Ostřice trsnatá (Carex cespitosa) udává vzhled a strukturu porostů. Mezi jejími vysokými trsy většinou vytvářejí nižší vrstvu bylinného patra Menyanthes trifoliata a Potentilla palustris. Pravidelně se vyskytují také Carex canescens, C. rostrata, Equisetum fluviatile, Eriophorum angustifolium a Galium palustre agg. Luční i některé slatinné druhy, kterým vadí zaplavení, nacházejí útočiště na vyvýšených trsech ostřice trsnaté (např. Agrostis canina, Cardamine pratensis, Epilobium palustre, Poa trivialis a Valeriana.dioica). Porosty této asociace mohou být proto o něco bohatší než u předchozích asociací a zpravidla obsahují 15–25 druhů cévnatých rostlin na ploše 10–16 m². Mechové patro je podobně jako u ostatních asociací svazu Magno-Caricion elatae vyvinuto slabě nebo chybí.
Stanoviště. Společenstvo osídluje zaplavená stanoviště, nejčastěji litorály oligotrofních rybníků. Hladina vody mezi bulty Carex cespitosa bývá ve vegetačním období 3–16 cm nad povrchem půdy (Balátová-Tuláčková 1978). Tím se také Comaro-Caricetum cespitosae liší od asociace Caricetum cespitosae ze svazu Calthion palustris, kde voda během vegetačního období výrazně poklesá. Půdy jsou jílovité, ale Balátová-Tuláčková (1978) uvádí relativně velký podíl organické složky (okolo 50 %) v horních 10 cm půdního profilu, což je typické i pro ostatní asociace svazu Magno-Caricion elatae. Půdní reakce je slabě kyselá až neutrální. Lokality této asociace u nás leží v suprakolinním až submontánním stupni v nadmořských výškách 500–700 m.
Dynamika a management. Společenstvo nevyžaduje žádný management. Během sukcese může přecházet ve společenstva svazu Calthion palustris nebo Caricion canescenti-nigrae. Také odvodnění může vést k obohacení druhy vlhkých luk a vývoji směrem k asociaci Caricetum cespitosae ze svazu Calthion palustris. Kontaktními společenstvy jsou ostatní asociace svazu Magno-Caricion elatae, případně i svazu Magno-Caricion gracilis.
Variabilita. Variabilita této vegetace u nás je velmi malá. Porosty mohou být buď druhově velmi chudé, nebo obohacené druhy navazujících slatinných luk svazu Caricion canescenti-nigrae, které však dosahují jen velmi malých pokryvností. Tyto druhově bohatší porosty odpovídají subasociaci Comaro-Caricetum cespitosae violetosum palustris Balátová-Tuláčková 1978.
Hospodářský význam a ohrožení. Porosty asociace nemají hospodářský význam. U nás je doloženo pouze několik výskytů v západních Čechách, přičemž není jisté, zda se všechny zachovaly do současnosti. Proto lze tuto vegetaci hodnotit jako vzácnou a pravděpodobně i ohroženou.
Syntaxonomická poznámka. Asociaci původně popsal Dagys (1932) jako Caricetum cespitosae. Stejné jméno však použil už o rok dřív Steffen (1931) pro vegetaci vlhkých luk s dominantní Carex cespitosa. Balátová-Tuláčková (1978) proto vybrala pro porosty s Carex cespitosa v litorálech rybníků, které svým druhovým složením odpovídají svazu Magno-Caricion elatae a Dagysově popisu, nové jméno Comaro-Caricetum cespitosae.