Struktura a druhové složení. Společenstvo je tvořeno vícevrstevnými porosty. V horní vrstvě dominuje lebeda podlouhlolistá (Atriplex oblongifolia), která výrazně nezastiňuje spodní vrstvu, a umožňuje tak přežívání nižších druhů bylinného patra. Spolu s Atriplex oblongifolia rostou další jednoleté ruderální druhy, např. Amaranthus powellii, A. retroflexus, Lactuca serriola, Sisymbrium loeselii, S. officinale, Sonchus oleraceus. S nižší pokryvností se pravidelně vyskytují také jiné lebedy, zejména Atriplex patula a A. sagittata. Porosty dosahují výšky kolem 130–150 cm. Vyskytuje se v nich zpravidla 10–15 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 4–25 m². Mechové patro se zpravidla nevytváří.
Stanoviště. Společenstvo osídluje vysychavé, zraňované půdy, méně často také navážky stavebního odpadu. Typickými stanovišti jsou menší skládky na okrajích suchých trávníků. Půdy bývají těžké, málo humózní a bazické (Hejný et al. 1979). Zatímco v druhé polovině 20. století byl výskyt společenstva vázán především na městská stanoviště (P. Pyšek & A. Pyšek 1990), v současnosti není tato vazba nijak výrazná. Společenstvo se vyskytuje jak podél komunikací na městských periferiích (Grüll 1982), tak na vesnických skládkách. Asociace Descurainio-Atriplicetum oblongifoliae a Atriplicetum nitentis tvoří pravděpodobně dvě krajní křídla kontinuální řady společenstev s dominantními lebedami (Atriplex patula, A. oblongifolia a A. sagittata), mezi nimiž existují přechody. Asociace Descurainio-Atriplicetum oblongifoliae představuje teplomilnější a suchomilnější typ vegetace než Atriplicetum nitentis.
Dynamika a management. Společenstvo se vyvíjí na nově obnaženém stanovišti zpravidla až ve druhém roce (A. Pyšek 1977b). Tak jako ostatní vegetační typy s dominantními merlíky a lebedami, je Descurainio-Atriplicetum oblongifoliae ve fenologickém optimu v létě a na podzim, od června až do října, kdy dochází k vytvoření plně zapojených porostů. V dlouhodobé sukcesi je většinou nahrazováno vegetací svazu Dauco-Melilotion (A. Pyšek 1977a), o čemž svědčí i častý výskyt Atriplex oblongifolia ve vegetaci tohoto svazu.
Hospodářský význam a ohrožení. Tato vegetace má význam pro zpevňování čerstvě navezených substrátů, pravděpodobně však v posledních letech ustupuje v souvislosti s šířením porostů konkurenčně silnějšího druhu Atriplex sagittata (Kopecký & Hejný 1992).