Struktura a druhové složení. Po strukturní stránce jde o jihomoravskou obdobu české asociace Lathyro collini-Quercetum pubescentis, tedy o zakrslé řídkolesy s pokryvností stromového patra většinou v rozmezí 25–65 % a s dominancí šipáku nebo dubu zimního (Quercus pubescens agg., Q. petraea agg.), vzácně dubu letního (Quercus robur). Nejčastěji přimíšenými dřevinami stromového patra jsou javor babyka (Acer campestre) a jeřáb břek (Sorbus torminalis). V druhově bohatém keřovém patře se uplatňují teplomilné i mezofilní druhy (zejména Cornus mas, Crataegus monogyna s. l., Euonymus verrucosus, Ligustrum vulgare, Prunus mahaleb, P. spinosa, Rosa canina agg. a Viburnum lantana). Dominantami bylinného patra bývají graminoidy válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), ostřice nízká (Carex humilis) nebo kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) a silné zastoupení mají byliny suchých trávníků a lesních lemů (např. Aster amellus, Buglossoides purpurocaerulea, Bupleurum falcatum, Dictamnus albus, Galium glaucum, Geranium sanguineum, Peucedanum cervaria, Salvia pratensis, Stachys recta, Teucrium chamaedrys a Vincetoxicum hirundinaria). Charakteristická je účast teplomilných druhů chybějících v teplých oblastech Čech (např. Aconitum anthora, Dorycnium pentaphyllum agg., Euonymus verrucosus, Euphorbia epithymoides, Inula ensifolia, Iris pumila a Verbascum chaixii subsp. austriacum). V tomto druhově velmi bohatém lesním společenstvu se na ploše 100–200 m2 obvykle vyskytuje 35–60 druhů cévnatých rostlin. Mechové patro bývá málo vyvinuté a obvykle dosahuje pokryvnosti jen do 10 %. K nejčastějším druhům patří Abietinella abietina, Brachytheciastrum velutinum a Hypnum cupressiforme s. l.

Stanoviště. Tento vegetační typ stojí na přechodu mezi lesem a teplomilnou a suchomilnou nelesní vegetací. Obvykle se vyskytuje na strmých výslunných svazích, horních hranách svahů, v okolí skalních výchozů a na lesních okrajích. Často je součástí mozaiky lesních porostů a porostů suchých trávníků, lesních lemů a teplomilných křovin. Osídluje mělké vápnité půdy (rendziny, pararendziny a litozemě) na různých sedimentárních horninách, především na vápnitých souvrstvích karpatského flyše (Ždánický les a jeho předhůří, Milovický les) a na bradlových vápencích jurského stáří (Pavlovské vrchy), ale i na starohorních až prvohorních krystalických vápencích východního okraje Českého masivu (údolí Dyje u Čížova). Půdní pH se obvykle pohybuje v rozmezí 6,5–8,0.

Dynamika a management. Podobně jako Lathyro-Quercetum zahrnuje i tato asociace jak sukcesně stabilní porosty na teplých a silně vysychavých stanovištích, tak porosty vytvořené nebo v minulosti výrazně ovlivněné výmladkovým hospodařením, někde i lesní pastvou. Porosty vzniklé pod vlivem člověka jsou zřejmě častější, ale po ukončení tradičního obhospodařování se sukcesně mění v zapojenější lesní společenstva s větším zastoupením stínomilných a stínících druhů dřevin a s mezofilním a často nitrofilním podrostem. Protože téměř všechny porosty této asociace leží ve zvláště chráněných územích a vyskytují se v nich cenné světlomilné druhy rostlin a živočichů, je v případě uvedených sukcesních změn nutný aktivní management, např. rozvolňování stromového patra, odstraňování expandujících křovin nebo obnova výmladkového hospodaření.

Variabilita. Tyto doubravy jsou proměnlivé podél ekologických i geografických gradientů. Zde jsme zvolili rozdělení do dvou variant kombinující obě kritéria:

Varianta Prunus mahaleb (LCA02a) zahrnuje porosty strmých výslunných svahů na vápnitých skalních horninách. Vyskytuje se vzácně na výchozech jurských vápenců v Pavlovských vrších a na krystalických vápencích v údolí střední Dyje u Čížova. Charakteristický je výskyt druhů skal a skeletovitých půd (např. Allium flavum, Asplenium trichomanes, Cotoneaster integerrimus a Prunus mahaleb). Fragmentární porosty v Pavlovských vrších se druhovým složením nejvíc blíží porostům v Maďarském středohoří, kde leží těžiště výskytu této asociace. Porosty v údolí Dyje naproti tomu vykazují zřetelné vztahy k teplomilným doubravám východního okraje Alp v Rakousku (výskyt Buphthalmum salicifolium, Cyclamen purpurascens a Sesleria caerulea); Quercus pubescens agg. je zde nahrazen druhy Q. petraea agg. a Q. robur.

Varianta Adonis vernalis (LCA02b) zahrnuje teplomilné doubravy méně vysychavých stanovišť na vápnitém karpatském flyši. Charakteristické je výrazné zastoupení druhů panonských suchých trávníků a lesních lemů (např. Adonis vernalis, Dorycnium pentaphyllum agg., Euphorbia epithymoides, Inula ensifolia a Iris pumila). Výskyt je soustředěn do nejjižnějších výběžků moravských Karpat zejména v okolí Němčiček, Pouzdřan a Milovic. Varianta je přechodem k asociaci Quercetum pubescenti-roboris.

Hospodářský význam a ohrožení. Zatímco produkční význam těchto rozvolněných a zakrslých porostů je většinou zanedbatelný, jejich hodnota jako refugia vzácných druhů rostlin a živočichů světlých lesů je mimořádná. Jelikož jsou vesměs ohroženy zarůstáním křovinami a stínomilnými dřevinami a šířením stínomilných a nitrofilních druhů v podrostu, není ani i ve zvláště chráněných územích ponechání přirozenému vývoji obvykle žádoucí. Na některých jihomoravských lokalitách je akutní ohrožení výsadbou nebo samovolným šířením invazního trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia).